Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych se vyjádřila. Pokusím se neopakovat svoje argumenty z prvního a druhého čtení, ale spíše na ně navázat.
Před rokem jste schválili změnu, která zastropovala takzvané výdajové paušály, neboli prostě možnost uplatnit výdaje procentem z příjmů, které nota bene - prosím zavnímejte - máme nejvyšší v Evropě, 40, 60, 80 procent, a nic na tom nehodláme měnit. Zastropovali jste je částkou milión korun a bylo to kompenzováno tím, že tito takzvaní paušalisté, jak jim lidově říkáme, mohou uplatnit nově slevu na manželku a děti. Přitom v době, kdy se tato úprava přijímala, bylo ještě v běhu řízení u Ústavního soudu, zda to, že se tato sleva v minulosti paušalistům odňala, není protiústavní -
Děkuji, pane předsedo. Čili přestože Ústavní soud dnes řekl, že to protiústavní nebylo. To znamená, že se zastropovalo částkou milión korun, ale současně se vrátila možnost uplatnit slevu na manželku a děti, s tím, že jsme tam ponechali rok přechodného období, kdy se mohl paušalista rozhodnout pro tu či onu variantu. Já jsem měla spočítaných X případů (ještě jako náměstkyně jsem připravovala legislativní úpravu), kdy výhodnější bylo použití v podstatě nižšího limitu milión korun s tím, že se uplatnila sleva na manželku a děti.
To je první argument, že po roce zase děláme legislativně - zase zavádíme změnu něčeho, co teprve před rokem s nějakým zpožděním ještě možnosti přechodného ustanovení doznělo.
Jenom bych opravila pana předkladatele v tom směru, že základním argumentem, proč jsme to snížili na milión korun, bylo právě snížení, to, že vlastně kdo dosáhne těchto příjmů milión korun, resp. obratu, tak se stává povinně plátcem a dopadá na něj určitá administrativa, spojená se zákonem o dani z přidané hodnoty, takže zjednodušení administrativní náročnosti tady padá. Já bych si dovolila ho opravit ještě v tom směru, že i podnikatel s příjmy vyššími například než 1,2 mil., může využívat tyto výdajové paušály, ale samozřejmě jsou tou částkou zastropovány.
Dále bych si ho dovolila opravit v tom, že údaje Světové banky o administrativní náročnosti měl staré. Je potřeba se podívat na ty poslední, ty nás posunuly v té příčce podstatně výše a dostali jsme se i před Slovensko, takže to není tak, jak tady uvádí.
Já bych samozřejmě neměla s tímto návrhem problém, kdyby skutečně cílil tam, jak říká pan předkladatel, to znamená, cílem bylo zjednodušit a ulevit administrativě drobných a malých podnikatelů. Já mám ale poměrně podrobnou analýzu, kdo vlastně využívá tyto takzvané výdajové paušály. Aniž bych to chtěla jakkoli hodnotit, tak to necílí právě na drobné řemeslníky, na drobné podnikatele, protože oni podle souhrnné analýzy, kterou jsem dostala, agregovaná data z finanční správy, využívají skutečné výdaje, nikoli výdaje procentem z příjmů. Takže cílíme do skupiny právně účetnické činnosti, ti využívají téměř přes 70 % výdajové paušály, tvůrčí umělecká zábavní činnost, činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení, administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti, činnosti v oblasti informačních technologií. Takže to skutečně necílí na tu nejmenší skupinu.
Byla bych ráda, aby tu zazněla další věc, že výdajové paušály dnes představují v řadě případů určitou daňovou výhodu. O tom není pochyb. My to takto vnímáme. To je nesporné. Ona se pak projevuje určitým způsobem mezi jednotlivými podnikateli, to znamená typicky ta odvětví, jako je třeba maloobchod, paušály vůbec nevyužívají. Naopak odvětví, která nepotřebují výrazně materiální zabezpečení, což byla třeba ta, co jsem tady citovala, tak ta právě v tomto případě mají tu daňovou výhodu, protože by nikdy nedosáhla skutečných výdajů v té výši, v jaké jich dosáhnou, pokud uplatní procentem z příjmů.
Další argument, který tady zazněl, zazněl od pana poslance Ferjenčíka ze strany Pirátů, a ten byl v tom směru, že na úrovni Evropské komise, a já jsem o tom mluvila na rozpočtovém výboru, když se tento tisk projednával, se jedná velice intenzivně už od prosince předloňského roku /souvisí to s takzvaným definitivním režimem DPH/ o zvýšení povinného plátcovství DPH. A to je ten moment, kdy my se musíme zamyslet nad dopady, pokud dojde k tomuto návrhu, protože DPH je harmonizovaná daň, tak se musíme zamyslet nad celkovou koncepcí, protože se nám to promítne i do této oblasti, a to samozřejmě zohledníme zejména v připravovaném zákoně o dani z příjmů, to znamená, komplexně se opět na tento krok podíváme.
V tuto chvíli je ale velmi krátká doba, my nejsme schopni spočítat ani přesné dopady. Pan předkladatel uvedl 1,2 mld., my typujeme, že to je minimální dopad, který toto opatření bude mít, může to být 1,5 mld., ale hlavně v tuto chvíli opět nesystémově vytrhneme jakýsi kus, nesystémově, aniž by ten návrh obsahoval nějakou analýzu, aniž by konkrétně uvedl, proč máme zase vrátit zastropování na 2 milióny, tu já tam absolutně postrádám.
Navíc - ještě poslední větu, kterou si dovolím říci - my jsme dlouhodobě kritizováni ze strany OECD a Evropské komise za situaci, že jsou rozdíly mezi zdaněním příjmů zaměstnanců a podnikatelů, a tímto ty nůžky budeme dále rozevírat.
Děkuji vám za pozornost.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
 modified.jpg&id=15480)
