Nařízení bylo vydáno na základě ustanovení § 44 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze ve spojení s ustanovením § 194 písm. e) a § 169 stavebního zákona. Způsob přijetí tohoto druhu právního předpisu je dále upraven v ustanovení § 7 zákona o technických požadavcích na výrobky, který transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti. Zákon o technických požadavcích na výrobky upravuje povinnost tvůrce předpisů notifikovat návrh technického předpisu Evropské komisi. Smyslem notifikační povinnosti je zamezit přijetí takových národních předpisů, které by mohly vytvořit překážky volného pohybu zboží. Cílem uvedené směrnice je v co největší míře zabránit vytváření překážek obchodu mezi jednotlivými členskými státy EU v tzv. neharmonizované sféře. Hlavní město Praha v průběhu přípravy nařízení tuto svoji notifikační povinnost nesplnilo a návrh předpisu tak nebyl notifikován Evropské komisi.
„Intenzivně jsme pracovali na podobě rozhodnutí, která zajistí právní jistotu, ochranu dobré víry a legitimního očekávání dotčených osob a která minimalizuje zásah státní moci. Nepozastavuje se účinnost přechodného ustanovení, paragrafu 85 pražských stavebních předpisů. V praxi to znamená, že projekt, který byl připraven do 30. září loňského roku, nemusí být nyní kvůli pozastavení účinnosti pražských stavebních předpisů upravován dle celorepublikových stavebních předpisů, ale může zůstat ve stávající podobě,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Nezákonnost způsobu přijetí nařízení zakládá nezákonnost celého právního předpisu, nikoli některé z jeho částí. Rovněž zákonná povinnost notifikace se vztahuje na návrh celého právního předpisu, nikoli jeho části. Nařízení vytváří logicky uspořádaný a vzájemně propojený celek. Pozastavení účinnosti i přechodného ustanovení by bylo v rozporu se zásadami právní jistoty, ochrany dobré víry a legitimního očekávání dotčených osob a minimalizace zásahů státní moci s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti. Přechodné ustanovení nijak nesouvisí s obsahem nařízení, je samostatně aplikovatelné a není v rozporu s cíli sledovanými směrnicí. Ministerstvo proto rozhodlo o pozastavení účinnosti celého nařízení s výjimkou přechodného ustanovení upraveného v § 85 nařízení.
Hlavnímu městu Praze byla rozhodnutím o pozastavení účinnosti stanovena lhůta 15 měsíců ke zjednání nápravy, která začíná běžet následujícím dnem po doručení rozhodnutí. Zjedná-li hlavní město Praha nápravu v této lhůtě nebo ve lhůtě kratší, ministerstvo rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení neprodleně zruší. Délka lhůty zohledňuje skutečnost, že delší časové období dává hlavnímu městu Praze dostatek času na přípravu kvalitního právního předpisu v souladu s platnou právní úpravou. Délka lhůty zohledňuje též požadavky na legislativní proces stanovený zákonem o hlavním městě Praze a Statutem hlavního města Prahy a dále plynoucí z notifikační povinnosti. Při zvažování délky lhůty dále ministerstvo vzalo v úvahu skutečnost, že nařízení je obsahově složitým a obsáhlým právním předpisem, k jehož kvalitní novele je nezbytný dostatečný časový prostor. Nadto Hlavnímu městu Praze nic nebrání přijmout nový právní předpis v kratší lhůtě.
Do doby nápravy platí pro Prahu celorepublikové stavební předpisy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
