Již v průběhu projednávání novely stavebního zákona se ukázalo, že musí dojít k zásadnější úpravě celého veřejného stavebního práva v České republice.

 „Naše ambice výrazně pro naše občany i velké stavebníky zjednodušit a zrychlit přípravu a realizaci stavebních záměrů trvá. Pouhá novela na to nestačí, proto usiluji o kompletní rekodifikaci stavebního práva v České republice. Proto na jednání vlády předložím základní teze k novému stavebnímu zákonu, resp. úpravě celého stavebního práva,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a zároveň dodává: „Aby taková úprava byla efektivní a funkční a přinesla skutečné zjednodušení přípravy staveb a povolovacích procesů, bude nezbytné připravit nejen nový stavební zákon, ale provést též podstatnější reformu veřejné správy v České republice.“
 
Předložený materiál představuje významný dokument, který identifikuje problémové oblasti současné úpravy veřejného stavebního práva s cílem podstatně zrychlit a zjednodušit přípravu a realizaci stavebních záměrů.
 
Základní teze představují identifikaci klíčových problémů a nastínění nejvýznamnějších oblastí, které bude nezbytné dále podrobně prověřit a vyhodnotit. Předkládané základní teze předpokládají nejen nový stavební zákon, ale i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformu veřejné správy, zahrnující opatření legislativní, organizační i rozpočtová.
 
Teze identifikují, na jaké nové výzvy bude muset reagovat územní plánování, na jaké oblasti by mělo v budoucnu klást větší důraz, jaké nástroje územního plánování a jejich způsob projednání a schvalování by měly být prověřeny, či co je třeba řešit v souvislosti s rozšiřováním informačních technologií v územním plánování.
 
V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu teze ukazují na klíčové problémy při umísťování a povolování staveb,  včetně nutnosti prověření působnosti stavebních úřadů, postupů povolování staveb i obecných požadavků na výstavbu. Teze definují též problémy v oblasti ochrany veřejných zájmů, resp. dotčených orgánů, v oblasti elektronizace veřejné správy a v neposlední řadě definují potřebu přehodnocení požadavků na úroveň odbornosti úředníků či na jejich technické vybavení.