Na jedné straně jsem si coby předseda Klubu starostů a primátorů za ČSSD velmi dobře vědom, že jde o politickou konkurenci, avšak na straně druhé vím, že jde tak trochu i o stavovskou instituci, neboť členové STANu jsou ve většině komunální politici jako my. I proto jsem byl zvědav na volební program tohoto hnutí, ke kterému mám několik kritických poznámek.

Na úvod nemohu nezmínit skutečnost, že se STAN v minulosti pokusil o přivlastnění pojmu „starosta", k čemuž přirozeně neměl právo, neboť politická příslušnost komunálních politiků je velmi různorodá, o čemž svědčí například i náš Klub http://komunal.cssd.cz/. Za klíčovou považuji rovněž otázku, zdali je v České republice bezpodmínečně nutné, aby existovalo politické hnutí, které by hájilo tak úzce vymezenou profesní skupinu, jakou jsou komunální politici. U našich sousedů například nic podobného nenajdeme. Starostové samostatně vystupující ve volbách jsou stejnou raritou jako živnostníci, zemědělci či třeba zástupci svobodných povolání. Této skutečnosti nepomůže ani hlavní heslo STAN, které tvrdí, že když se někdo umí postarat o obce, bude to umět i ve státě. Jenže, tak jednoduché to není, neboť obec a stát nejsou totožné. Pro voliče je navíc zavádějící, že na kandidátních listinách STANu často ani komunální politici nejsou.

STAN nemá v plánu nic menšího než „politickou reformu", kterou hodlá realizovat zejména tím, že by některé kompetence přenesl na komunální sféru. STAN tedy navrhuje funkční a správní reformu, a je otázkou, proč své cíle balí do pojmu reformy politické. Podstatou funkčních reforem je právě přesun kompetencí z různých úrovní veřejné správy, zatímco správní reformy se zabývají změnami stávajících orgánů, zejména jejich redukcí, kam STAN ve svých návrzích asi směřuje.

Funkční a správní reformu v České republice potřebujeme, o tom není sporu ani u nás v ČSSD, ale je možná za zachování existence všech stávajících obcí v České republice, kterých je více než šest tisíc a dvě stovky? Budou všechny obce schopny vykonávat nové kompetence, které na ně mají ze státu či z kraje podle STAN přejít? A o jaké kompetence vlastně půjde? Bohužel, jak to tak v politických programech bývá, kromě tvrzení samotného se o vlastní realizaci nedočteme nic konkretizujícího. Ano, máme za sebou v uplynulém čtvrtstoletí dvě fáze reformy veřejné správy, ale dopadly skutečně dobře? Určitá část veřejnosti chce slyšet, že se budou ministerstva a ústřední orgány státní správy slučovat, či rušit, ale znamená to, že v rámci komunální sféry je vše v pořádku? Při vší úctě ke STANU, pak to jsou spíše floskule, které se jen dobře čtou.