Němcová (ODS): Je to mlácení prázdné slámy. Nic nového nepřinášíme...

Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, je to zvláštní shoda náhody, že před vás předstupuji se stanoviskem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany 12. února roku 2016. Ta zvláštní náhoda spočívá v tom, že přesně před rokem 12. února roku 2015 přijala Poslanecká sněmovna své první usnesení, které se týkalo migrační krize. To druhé pro vaše připomenutí jsme přijímali 1. 10. loňského roku.

Vrátím-li se k prvnímu usnesení, tedy vrátím-li se přesně o rok zpátky, tak připomenu, co tehdy považovala Poslanecká sněmovna za důležité. Jenom s povzdechem dodám, že mezi tím uplynul rok a situace se nezlepšila, naopak dramaticky zhoršila. Tedy Poslanecká sněmovna vedle toho, že vzala před rokem na vědomí informaci vlády o situaci bezpečnostní a imigrační, tak v bodě II. požádala vládu o průběžné informování sněmovny o postojích, které bude obhajovat ve všech zahraničních jednáních, zabývajících se bezpečnostní a imigrační politikou.

Před chvílí ve slově pana zpravodaje, pana předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL pana kolegy Miholy jsme slyšeli o tom, a já jsem za to vděčná, že KDU-ČSL prosadila zařazení bodu, týkajícího se migrace, na jednání Poslanecké sněmovny. Ale promiňte, jenom takhle se s tím smířit nelze. Poslanecká sněmovna usnesením vládě něco uložila, řekla jí, že má průběžně informovat o všech postojích, které bude na zahraničních jednáních zastávat, a není důstojné Poslanecké sněmovny, aby se dožadovala, doprošovala, vyjednávala, nevím, jak dlouho usilovala vždycky, řadu měsíců o to, aby vláda úkol daný Poslaneckou sněmovnou plnila. To je tedy k tomu druhému bodu našeho usnesení.

Připomenu ještě bod, ve kterém čtvrtém bodě jsme před rokem odmítli povinné kvóty po přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Jestliže nyní v usnesení, které připravila část Poslanecké sněmovny, je tento bod navržen také, a byl, připomenu, obsažen i v usnesení z 1. 10. loňského roku, a to dokonce dvakrát, myslím si, že to je nadbytečné a stačí, jestliže Poslanecká sněmovna něco konstatuje jednou, pokud vláda požaduje jiný mandát, nechce tento mandát plnit, tak si musí o jiný mandát říct a jiný mandát si zde prosadit.

Jinak nezlobte se na mě, že to řeknu poněkud obhrouble, je to mlácení prázdné slámy. Nic nového nepřinášíme, žádné zklidnění do veřejnosti nevysíláme, protože to, o čem se mluví rok, a situace se nelepší, ale zhoršuje, nemůžeme posunout někam tím, že to budeme pouze tady opakovat. Měli jsme zde také usnesení o tom, aby se vláda důsledně věnovala zprávám BIS o bezpečnostních rizicích, vyplývajících z financování islámského fundamentalismu na území ČR, a měli jsme zde také usnesení o podpoře volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru.

Odmítali jsme před rokem návrhy na omezení schengenského prostoru. Jestliže se mám nyní s ročním odstupem podívat na situaci, tak jestli je něco vážně ohroženo a vypadá to na destrukci, tak je to právě onen schengenský prostor. Můžeme zde vršit svá přání o tom, aby zůstal zachován, přinášet argumenty pro to, proč by to bylo dobré pro občany, pro podnikání, pro politické jednání mezi státy, ale faktická situace spíše vypadá, že se tento prostor drolí, než že se upevňuje.

Vnější hranice Schengenu, o tom mluvíme neustále, že je základem toho, aby Evropská unie vůbec migrační krizi zvládla, chráněna nebyla a chráněna není. Hot spoty nefungují, a když fungují, tak fungují pouze jako karikatura toho, co by se mělo při ochraně suverénních hranic EU dít.

Pokud jde o agenturu Frontex, tak ty zprávy, které dostáváme dnes o tom, že agentura Frontex snad bude konečně personálně, nebo možná i materiálně posílena, nevypovídají o tom, že by si představitelé Evropské unie dokonale stanovili priority a uměli odhadnout, co je potřeba v danou chvíli udělat. Ty částečné věci, jestli se přidají dvě nebo tři lodě na ochranu hranice a přidají se nějaké osoby agentuře Frontex, rozhodně situaci nevyřeší.

Když se podíváme na aktuální vývoj a pominu teď ty tragické události v Kolíně nad Rýnem, které byly asi potřebným a nutným akcelerátorem celoevropské debaty na toto téma, tak když se podívám na ten vývoj, tak jsem řekla jednoznačně, hranice chráněna není. Hot spoty nefungují, Frontex posílen není a paní ministryně zahraničních věcí Morgherini naprosto selhává.

Jenom pod čarou dodám, že zde byla na návštěvě, asi by tehdy bylo vhodné, kdyby nás vláda informovala o závěrech, které toto jednání přineslo. Myslím si, že asi ani za to jednání ve sněmovně nestálo, jinak by nás s tím vláda pravděpodobně oslovila.

Je třeba říci, že vedlejším a velmi nešťastným a nebezpečným produktem nečinnosti evropských orgánů je nárůst extremistických hnutí v rámci celé Evropy. My jsme minule, když byla zahájena debata v Poslanecké sněmovně, tak jsme jako občanská demokratická strana upozorňovali na aktuální vývoj, který spočívá zejména v tom, co se děje mezi hlavními představiteli Evropské unie. Britský předseda vlády David Cameron předstoupil před Evropskou unii a žádá čtyři oblasti, které chce reformovat.

Tento požadavek podmiňuje setrváním Velké Británie v Evropské unii. Pan premiér mi tehdy v rozpravě, která se vedla asi před několika týdny, řekl, že to úplně s migrační krizí tento postoj Velké Británie nesouvisí. Já jsem přesvědčena, že souvisí, protože představa, že Velká Británie opustí Evropskou unii, tak ji bude opouštět jeden z kamenů, bez nichž se celá stavba udržet pohromadě nedokáže, rozpadne se, a už dnes vidíme nějaké úvahy a díváme se na mapky v různých časopisech, které představují varianty budoucího vývoje.

V jedné variantě je v tzv. užším Schengenu přimalována ČR, sestává se tedy ze zemí kolem Německa, a k tomu je přimalována Česká republika, ale už tam není např. z visegrádské skupiny ani Německo, ani Maďarsko, ani Polsko. V jiné variantě se objevuje, že tam není nikdo z visegrádské skupiny, tedy ani České republika.

V této souvislosti je přece potřeba už se neptat vlády, jestli máme přijímat kvóty, nebo nemáme přijímat kvóty. K tomu máme usnesení. Je potřeba se zeptat vlády, jestli vede jednání na téma nějakého jiného uspořádání Evropské unie. U jakých jednání byla? Co se tam dozvěděla? S kterými variantami pracuje? S kým je projednává. Tyto otázky jsou přece aktuálnější než to, co jsme tady říkali před rokem. Situace se vyvinula jinam a my musíme zareagovat na to, co se děje právě teď.

Proto Občanská demokratická strana bude chtít znát názor předsedy vlády, zejména na to, jak si představuje budoucnost Evropské unie, jak pracuje s variantami, které se objevují, jaká jednání vedl např. s představiteli Německa, protože ti v tom hrají velkou roli. A pozorujeme-li stanoviska kancléřky Angely Merkelové, která např. po nedávné návštěvě v Turecku opět říká, přijmeme další uprchlíky ze Sýrie, ale přijmeme je tak, že je přerozdělíme dál.

To znamená, že ona se ve svých postojích nijak zvlášť nevyvíjí. Jedná s ní někdo z české vlády? Není to pouze ono jednání, které jsme zaznamenali v médiích prostřednictvím úředníků českých a německých - zeptejte se, co by si přála paní kancléřka slyšet, ať to na tom jednání můžeme říci... No, to nám taky nepomůže, takovýhle postoj. Čili my chceme v této chvíli od předsedy vlády slyšet odpovědi na závažné otázky, jak jedná o požadavcích Velké Británie, jak jedná s Polskem o reakci na tyto požadavky Velké Británie, protože víme, že Polsko je zprvu odmítalo, zejména tedy ten požadavek na omezení sociálních výhod - v těch čtyřech požadavcích Velké Británie je to ten čtvrtý požadavek. Prvním je posílení konkurenceschopnosti Evropské unie a snížení byrokracie. Já bych chtěla slyšet stanovisko předsedy vlády, jestli se k tomuto postaví čelem a Velkou Británii podpoří. Za druhé Británie chce posílení pravomocí národních parlamentů. Dámy a pánové, my jsme členové národních parlamentů a je v našem zájmu, aby tyto pravomoci byly posíleny. Chci vědět, jak předseda vlády na zahraničních jednáních toto stanovisko Velké Británie podpoří, nebo nepodpoří. Je zde také požadavek Velké Británie na ekonomické vládnutí, tedy zajištění práv států, které neplatí eurem.

Je v zájmu české vlády, aby podpořila i v tomto požadavku Velkou Británii a udělá to? Tohle to jsou věci, které nás zajímají, včetně toho, že Poláci požadují za to, že by podpořili Velkou Británii, větší přítomnost NATO ve střední Evropě. Bude to požadovat také Česká republika? Má připravené nějaké jiné varianty, které by požadovala za to, že podpoří stanovisko Velké Británie? Jaké jsou tyto varianty bychom potřebovali vědět, protože to všechno patří do oné mozaiky, která se dosud jmenuje Evropská unie, která dosud je chráněna, byť zcela nedostatečně, společnou vnější hranicí a jejíž osud visí na vlásku. My v usnesení, které navrhneme, budeme akcentovat to, o čem jsem teď mluvila, tedy podporu britských požadavků a podporu polské strany na větší přítomnost NATO ve střední Evropě.

A k tomu usnesení, které zde bylo navrženo panem předsedou Miholou, musím říci, že je to přesně ta snaha, která se zde ukázala 1. října 2015, tedy takovým hezkým jazykem neříct v podstatě nic. Já chápu, že je složité formulovat usnesení, které by bylo přesné a které by vládu vedlo k nějakým jasným krokům, ale je to úkolem Poslanecké sněmovny. A z toho důvodu Občanská demokratická strana nebude moci některé body usnesení tak, jak bylo předloženo, přijmout. Ne proto, že by se stavěla do opozice za každou cenu, ale proto, že některé věci nám připadají nadbytečné - např. znovu klást důraz na povinné přerozdělování běženců - to už máme ve dvou usneseních celkem třikrát, to není potřeba říkat počtvrté. Ale např. nám vadí ta obecnost, kdy - tady se dívám na bod 4 - toto usnesení žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění bezpečnosti zemí Evropské unie. Tak prosím, ta opatření bychom měli vědět. Protože mám dojem, že když teče Evropě do bot, tak že byla určitě řada fór a řada kapacit se zamýšlela nad tím, která opatření by nás mohla z této situace ne vyvést, ale alespoň zmírnit ta strašlivá rizika, která před nám jsou. A proto tyto vágní formulace nepovažuji za dostatečné. Je to navržené usnesení, kterému rozumím, že bylo kompromisem tak, aby se strany, které se na jeho přípravě podílely, mohly na něčem dohodnout. Ale vládě to nijak konkrétní mandát nedává. Opřít se o takové usnesení na zahraničních fórech nebude nijak zásadně moci a z toho důvodu nepovažuji, že to je usnesení, které by nás v této době posouvalo někam dál.

To je stanovisko Občanské demokratické strany. Vyzýváme vládu, tedy závěrem, aby plnila to, co jí Poslanecká sněmovna ukládá, aby se nenechala doprošovat a nejlépe na začátku každé řádné schůze předseda vlády vystoupil a svou povinnost danou usnesením Poslanecké sněmovny splnil a o situaci, která se proměňuje den ze dne, nás informoval. Tolik stanovisko Občanské demokratické strany v tuto chvíli. Děkuji vám, dámy a pánové, za pozornost.