Přes všechny problémy jsme si s ní dokázali poradit s menšími dopady než řada jiných evropských zemí. Především díky zbrzdění tempa zadlužování u nás nedošlo k zásadnějším ekonomickým problémům jako jinde v Evropě, kde celkem čtrnáct zemí muselo požádat o nějakou formu finanční pomoci. Naše veřejné finance jsou nyní stabilizované.

Ze zprávy Evropské komise zveřejněné v červnu 2007 vyplývalo, že Česká republika patřila mezi země s nejrizikovějším výhledem veřejných financí. V té době v Evropské unii hospodařilo hůře už jen Maďarsko. Proto trváme na postupném ozdravování veřejných rozpočtů. Žít bez dluhů znamená žít svobodně a nepřenášet na budoucí generace zatížení, které je bude fatálně brzdit. Proto chceme do roku 2020 prosadit vyrovnaný státní rozpočet. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je i finanční ústava, která zavádí finanční sankce pro ty politiky, kteří rozpočtovou disciplínu nedodržují.

Vývoj posledních měsíců ukazuje, že to není samozřejmé všem. Vláda Jiřího Rusnoka zvýšila výdaje státního rozpočtu na příští rok o téměř 30 miliard korun a maskuje vyšší schodek účetními triky na straně příjmů.

Nikým nezvolení ministři SPOZ tak zneužívají situace před volbami a nejsou ochotni řídit svoje resorty úsporně. Tak nelze hospodařit.

Příliš mnoho změn škodí

S otázkou veřejných rozpočtů souvisí přístup k daním. Na rozdíl od socialistů chceme ponechat lidem a firmám více peněz z přímých daní a odvodů a vybrané prostředky cílit adresně zejména nejpotřebnějším. Nejškodlivější účinky na ekonomiku má zvyšování daně z příjmu právnických osob a sociálních odvodů. To vezme firmám peníze na investice a na zaměstnávání lidí.