Již mnoho let všichni víme, že v „demokracii po česku“, která u nás již 24 let je, ač má ke skutečné demokracii a právnímu státu hodně daleko, je možné takřka všechno. Bohužel. Pod rouškou demokracie je možné tzv. „privatizovat“ takřka všechno, privatizované, a do doby privatizace plně funkční podniky, závody i celá odvětví, je možné zcela beztrestně „vytunelovat“, zaměstnance propustit, stroje rozprodat, budovy zdevastovat či dokonce provokativně zbourat, snad jako pomstu představitelům minulého režimu, kteří ještě žijí a kteří je, byť těsně před politickým převratem v roce 1989, postavili.

Novodobí politici rozhodli, že naše, do převratu plně funkční a soběstačné zemědělství, kde byla zaměstnána značná část obyvatelstva našich vesnic a které zcela spolehlivě uživilo celý národ od Chebu po Michalovce, je přežitkem, neboť – podle politiků - můžeme úplně všechno koupit v unijních supermarketech a hned iniciativně začali mnoho tisíc hektarů kvalitní orné půdy, za nemalé úplatky, prodávat zahraničním řetězcům.

Tito arogantní a nenasytní porevoluční politici také zařídili, aby byty, které v minulém režimu dostávali občané od státu, závodů, podniků, JZD či státních statků zcela zadarmo, si byli ke stáru – pod hrozbou vystěhování - nuceni koupit, a kdo na to neměl peníze, skončil buď v nějaké „špeluňce“, ve sklepě, v obecním stanu či dokonce jako bezdomovec někde v lese, v parku a ti šťastnější pak ve vytápěných budovách Hlavního nádraží v Praze.

Řada novodobých politiků však šla ještě dál a „tunelovala“ okresní nemocnice, které do té doby spolehlivě sloužily občanům, následně vytunelovala celé zdravotnictví, v řadě obcí zlikvidovala jesle, školky i celé základní školy, budovy drze skoupili za pár korun sami pro sebe, nechali je přestavět na svoje firmy či „výnosné“ byty a bytečky pro státem dotované „nepřizpůsobivé občany“, za pár korun skoupili od starých lidí většinu pozemků přiléhajících k obcím a pak z nich udělali výnosné stavební parcely, které prodali ve své režii, zadlužili obce, zlikvidovali armádu, včetně takřka všech jejich objektů, skladů a zásob, rozbili policii a aby se ji nemuseli obávat, zcela řízeně vyházeli takřka všechny odborníky a dosadili si na vedoucí místa většinou jen „svoje lidi“, jejichž nejvyšším vzděláním bylo pouhé označení - „Chartista“ či jeho rodinný příslušník. Obdobně „přepracovali“ pro ně nepohodlné zákony, které chránily státní majetek, dosadili si „svoje lidi“ na státní zastupitelství, do funkcí soudců a takřka do všech dalších důležitých funkcí ve státní správě, až se mezi lidmi začalo říkat, že: „čím větší blbec – tím vyšší funkce“.