Za pár dnů uplyne třicet let od rozpadu Sovětského svazu. Ani po třiceti letech však Rusko nemění své chování vůči Evropě. Jako svůj cíl si tentokrát vybralo Ukrajinu, která se v posledních letech, též v reakci na chování Putinova Ruska, přiklání k Západu. A snaží se tak zabránit, aby se z ní stal stabilní demokratický stát. Putin si přitom moc dobře uvědomuje, že destabilizace Ukrajiny je destabilizací celé Evropy.
Moskva poslala k hranicím Ukrajiny sto tisíc svých vojáků. Zda jako demonstraci síly nebo přípravu na vojenskou akci, to možná neví ani v Kremlu. A navzdory rozhovoru Bidena s Putinem v tom Rusko pokračuje.
Námitky, že NATO ohrožuje Rusko, jsou absurdní. Stejně jako ruský požadavek, aby se Ukrajina nestala členem aliance (což v tuto chvíli ani není na pořadu dne).
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
