Rok 2016 byl rokem vytváření lepší daňové transparentnosti a posilování důvěry ve finanční trhy.

Ve světle skandálů LuxLeaks, Panama Papers či rozhodnutí Evropské komise ve věci firmy Apple v Irsku byla vytvořena půda pro reformy v oblasti zdanění nadnárodních podniků, automatické výměny informací mezi daňovými autoritami i hledání řešení proti ukrývání peněz do daňových rájů skrze trusty. Tyto iniciativy nejsou nové. Intenzivně se jimi začala zabývat již Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj mimo jiné v doporučeních z roku 2012 proti BEPS (Base Erosion and Profit Shifting). Evropská unie se nyní stává vlajkovou lodí, doporučení mění v platnou legislativu a hledá nová řešení nápravy daňového systému.

Rozhodování v oblast daní leží exkluzivně v rukou členských států, na úrovni EU tedy v Radě ministrů. Úkolem Evropského parlamentu je návrh Evropské komise konzultovat a formou usnesení informovat Radu ministrů, která by k názoru Parlamentu jako demokratického orgánu měla přihlédnout.

Vyhýbání se daňovým povinnostem

V tomto ohledu jsem letos pracoval jako stínový zpravodaj za skupinu ELS na ustanovení Evropského parlamentu ke Směrnici Rady proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jejímž cílem je zamezit nekalým praktikám některých společností, jako je například převádění zisků do zemí s výhodným zdaněním pomocí úvěrů, využívání rozdílných daňových předpisů u finančních nástrojů nebo využívání účelově založených dceřiných společností, které nevykonávají ekonomickou aktivitu.

Kromě vytvoření solidního systému pravidel pro firmy, které daně řádně neplatí, jsem prosadil změnu v návrhu Komise, které zamezí vytvoření větší administrativní zátěže a postihům poctivým firmám, které daně platí, zejména malým a středním podnikům.