Prvních pár měsíců vlády vypadalo nadějně. Ministerstvo pro místní rozvoj a digitalizaci se pod vedením pirátského ministra začalo tvářit jako startup. Místo zasedací místnosti zaveden Slack, jednání vlády se přesunula na Zoom a každý poslanec obdržel unikátní QR kód, kterým se měl prokazovat na jednání. Problém? Polovina sněmovny netušila, co QR kód vlastně je, a někteří si ho omylem vytetovali na zápěstí.

Pak přišla krize. Čipy do mobilů došly, aplikace eStát se neustále restartovala a digitalizace byrokracie skončila tím, že úředníci začali ručně skenovat razítka. Koaliční partneři začali být netrpěliví. „Kam zmizely ty vaše revoluční nápady?“ ptal se premiér. „Máme plán!“ zněla odpověď Pirátů, ale ten plán měl formu nekonečné Google tabulky, v které se nikdo nevyznal.

A pak to přišlo. Jeden osudný večer koaliční partneři usoudili, že loď plná blockchainových snů už nejde udržet nad vodou. Piráti byli z vlády odvoláni. Bartoš vzal situaci se stoickým klidem: „Na opravdového piráta se nemůžete zlobit, když je poslán zpátky na moře.“ Ale v jeho očích byl vidět smutek. Nebo možná jen odraz monitoru, kde zrovna četl komentáře na Redditu.

Piráti v opozici: Návrat ke kořenům