Nováková (TOP 09): „Rodiče, vy tomu nerozumíte, dejte sem dítě, my ho oočkujeme,“ to nelze přijmout

Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já se v podrobné rozpravě, až k tomu bude příležitost, přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který se týká povinného očkování dětí. A velmi kvituji, že se touto záležitostí bude zdravotní výbor ještě zabývat. Ale vzhledem k tomu, že vy nebudete mít možnost na tom zdravotním výboru, nebo pravděpodobně mít možnost na tom zdravotním výboru vyslechnout debatu, dovolila bych si se vší pokorou vám vysvětlit, co nás s panem poslancem Farským vede k podání našeho pozměňovacího návrhu.

Především bych chtěla říci, že přistupujeme s úctou a respektem ke všem zúčastněným, jichž se povinné očkování dětí týká. Já tady nechci, nejsem lékař, jsem středoškolský učitel latiny, základů společenských věd, takže nechci tady posuzovat hexavalentní očkovací látku, nechci tady mluvit o tom, i když o tom debaty jsou, zda je skutečně nezbytně nutné, aby naše děti byly očkovány proti 10 infekčním chorobám. Vedle té hexavalentní očkovací látky se ještě jedná o očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a pneumokokové nákaze. Vraťme se k tomu respektu a úctě ke všem zúčastněným, kteří se tohoto procesu nevyhnutelně musí účastnit. Máme tady děti, které jsou očkovány, a jejich rodiče, kteří za ně zodpovídají. Máme lékaře, kteří se snaží, a my tomu věříme, naplňovat svou odbornou kvalifikaci a nedávat všanc svůj morální kredit, neboli naplňovat Hippokratovu přísahu. Máme tady nás, legislativce a exekutivu, která bude bez možnosti našeho ovlivnění potom k tomu dávat nějaké vyhlášky, a máme tady farmaceutický průmysl, který já v žádném případě nechci nijak démonizovat.

V žádném případě ani nechci říct, že se máme postavit proti povinnosti očkovat. Vynález očkovacích látek byl bezesporu obrovským vzepětím lidského rozumu, umu a ducha a jistě byla veškerá snaha vedena k pomoci těm druhým. Ale kromě jednotlivých rodičů dětí, lékařů, exekutivy a legislativy a farmacie máme také určitá dvě společenství, a ta se právě v této diskusi o povinném očkování dětí tak trošku staví proti sobě. To jedno společenství tvoří rodina, rodiče a děti - jsou tam vztahy, které jsou určeny zákonem, ale jsou tam vztahy, které nic nemůže nahradit, a to je vztah emocionální, velice silná emocionální vazba. To nás vede k tomu, že naprosto nemůžeme přijmout zacházení s rodiči v tom smyslu: "vy ničemu nerozumíte, dejte sem dítě, my ho oočkujeme a pak vám ho vrátíme oočkované".

Další námitka, která je proti logice věci, je: "vy nebudete své neočkované dítě dávat do dětských kolektivů, protože byste je ohrozili". Dámy a pánové, který zodpovědný rodič by nevyužil pomoci vědy a nesnažil se dítě ochránit před infekčními chorobami? Který zodpovědný rodič by byl lhostejný k tomu, že ohrožuje dětskou skupinu, do které dítě sám posílá? To vůbec nemá logiku. A tím dalším společenstvím je stát, kde rodič plní roli občana a kde se rodič musí řídit právními normami. Co je ve hře v debatě o povinném očkování dětí? Především důvěra k lékařům. Dámy a pánové, já jsem si dovolila, možná to byla ode mě drzost, na zdravotním výboru říci: "vy v dobré víře, abyste zabezpečili možná opravdu dobrý průběh a brilantní průběh očkování, vlastně hazardujete s tím, že rodiče, zákonní zástupci, nebudou mít důvěru k lékařům". Protože oni budou vidět, že lékaři konají pod hrozbou až miliónových pokut.

Další je určité nebezpečí vyloučení dětí, jejichž rodiče nepatří k těm, kteří je zanedbávají. Ti rodiče, kteří přemýšlejí o očkování a zvažují, diskutují, to jsou právě rodiče vesměs velice vzdělaní a skutečně velice zodpovědní. A právě děti těchto rodičů se chystáme touto novelou vylučovat například z nějakých volnočasových aktivit, pobytových táborů a tak dále. Sankce v podobě pokut hrozí rodičům, kteří se rozhodnou i přesto, že existuje povinnost nechat děti očkovat, děti očkovat nenechat. Dámy a pánové, my tuto sankci ve svém pozměňovacím návrhu rozhodně nerušíme. Za to musí nést odpovědnost rodiče. Nesouhlasíme ale, jak už jsem zmínila, s nepřiměřenými pokutami vůči lékařům, protože lékaři vlastně díky tlaku, který je na ně shora, díky určitým obavám, že kdyby opravdu zplna nahlásili rodiči zmíněné nežádoucí účinky očkovacích látek, že na ně hned přijde kontrola, tak řada lékařů skutečně díky tomuto, a víme to přímo od nich, prostě napíše do dokumentace dítěte nějaký záznam. Dámy a pánové, my v současné době ani nemůžeme s plnou odpovědností říct, kolik dětí je u nás očkováno. Můžeme říct, kolik dětí to má zaneseno do své zdravotní dokumentace.

Další, komu hrozí pokuty, jsou organizace. Tam to trošku vnímáme jako absurdní. Pan ministr tady mluvil o likvidačních či nelikvidačních. Dámy a pánové, například na okrese Praha-východ jsou teď jarní prázdniny. Děti, které byly do minulého pátku spolu ve škole, tak tytéž děti jedou na nějakou pobytovou akci a na základě tohoto zákona by tytéž děti měly být lustrovány a prověřovány, zda jsou očkovány, a organizace, která by je vzala třeba na nějaký lyžařský kurz, tak by jí hrozila půlmiliónová pokuta. Přitom ty samé děti minulý týden byly spolu ve škole. To vůbec nemá logiku.

Mluvili jsme o důvěře, o určité hrozbě vyloučení. A teď se dostáváme k právům a povinnostem. Stát ukládá povinnost. Náš pozměňovací návrh tuto povinnost nechce rušit, přijímá ji. Ano, ať zůstane očkování povinné. Stát však, když tuto povinnost ukládá, musí také nést odpovědnost, a to dosud, ačkoliv v jiných zemích to tak je, i tam, kde je dokonce očkování dobrovolné, například v Německu, tak tam stát nese odpovědnost za negativní, nežádoucí účinky, které mohou být v pravděpodobné, ne v prokázané, souvislosti s očkováním. Náš stát tuto odpovědnost zatím nést nechce, a tady velmi věřím tomu, že na zdravotním výboru se o tom bude mluvit a věřím, že tady dojde k posunu. Náš stát ani nepřijal nějakou povinnost, aby pomocí kampaní podrobně vysvětloval, proč proti deseti chorobám musíme očkovat, proč používáme právě ty a ty očkovací látky. Dámy a pánové, nepodceňujme lidi, kteří jsou povinností vázáni. A vůbec už nijak nezdůvodňuje to, co tedy nařizuje - stát. Lékař musí plnit své povinnosti vůči státu - ano. Ale znovu říkám. Má především plnit povinnosti vůči svému povolání. Stvrdil svá velice těžká, v podstatě nejnáročnější studia, Hippokratovou přísahou nebo variantou Hippokratovy přísahy. A tam říká, že vždycky každému bude chtít pomáhat a nikdy nebude chtít škodit. Lékař ale má povinnosti také vůči rodičům, vůči zákonným zástupcům dětí a všem, kteří jsou v podobném postavení, to znamená třeba i pečovatelé a tak dále, pěstouni. Lékař musí skutečně vysvětlovat rodičům, proč právě tuto látku má sledovat velice citlivě, jestli skutečně nedošlo k nějakým nežádoucím účinkům a ihned operativně jednat. A proto právě tu operativnost přináší náš pozměňovací návrh. Rodič, jak už jsem říkala, nese odpovědnost za své děti, nese odpovědnost za to, že se třeba vzepře očkovací povinnosti, tam k tomu nemáme žádné debaty - vůči sankcím, ale on je musí, protože miluje své děti, chránit. A on by měl mít pocit, že stojí na stejné straně jaké lékař a že oba dva chtějí pro dítě to nejlepší. Ne, že on chrání dítě pře svým lékařem.

Dámy a pánové, náš pozměňovací návrh tedy nenavrhuje rušení povinného očkování. Domníváme se, že budeme-li dostatečně vysvětlovat, nastolíme-li znovu diskusi o tom, zda je nevyhnutelný počet infekčních onemocnění, proti kterým očkujeme, zda je nevyhnutelný očkovací kalendář, jak je předepsán v rámci pravidelného očkování, tato diskuse, pan ministr to slíbil, věříme, že snad nastane. Přesto navrhujeme v kategorii povinného očkování vedle pravidelného očkování individuální očkovací plán. V rámci tohoto individuálního očkovacího plánu, tedy je to v rámci nadřazené kategorie povinného očkování, by skutečně došlo k pohotové interakci mezi lékařem a zákonným zástupcem, byla by možnost určitého uvolnění, ale odpovědného se souhlasem lékaře, případného rozvolnění či posunu v termínech očkování a především by nastala diskuse o možnosti volby alternativní očkovací látky.

Další věc, kterou tedy navrhujeme, je převzetí odpovědnosti státu za nežádoucí účinky spojené pravděpodobně s očkováním a zrušení všech sankcí. A ta poslední věc, to je jen tak zmínka. Dámy a pánové, takový ten největší očkovací řekněme běh, který absolvují naše děti v rámci povinného očkování, končí pátým až šestým rokem, potom jsou ještě asi dvě takové očkovací etapy, a my teď máme v podstatě už téměř na stole návrh Ministerstva školství, který počítá s tím, že bude povinné předškolní vzdělávání v posledním roce před základní školou.

Já se tedy ptám, jestliže nedojde skutečně k nějaké smysluplné diskusi a třeba k přijetí toho našeho návrhu na individuální očkovací plán, tak budeme mít logicky řadu dětí, které budou muset nastoupit povinně do povinného předškolního roku někam - do mateřské školky či někam, a zároveň pokud u nich neproběhne podle pravidelného očkovacího plánu celý ten cyklus, tak tam vlastně nebudou smět být přijati, protože tyto děti nebudou proočkovány. To je další argument, proč bychom se k tomu opravdu znovu měli vrátit.

Dámy a pánové, prosím o zvážení. Věřím, že zdravotní výbor nám ještě také popřeje sluchu. Tam ovšem přece jenom je to v takové té atmosféře: my lékaři a vy nelékaři. Já mám velkou úctu k lékařům, ale oni přísahali, že budou sloužit, že budou stát po boku těm, kteří jejich pomoc potřebují, a že v žádném případě nedopustí ani pod hrozbou sankcí, aby riskovali, že někomu uškodí.

Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)