Abychom si „politické angažmá“ paní senátorky přiblížili, stačí pro začátek uvést, že byla zvolena v roce 2010 za hnutí Severočeši.cz do senátu a v tomtéž roce do Zastupitelstva města Mostu za Sdružení Mostečané Mostu. Zatímco ještě např. v roce 2002 a 2006 kandidovala do téhož zastupitelstva za Sdružení nezávislých kandidátů – ED. Pokud bychom přemýšleli o motivech jejího vstupu do politiky, pak ona sama říká: „Šla jsem do politiky, abych byla užitečná…“[3] Paní senátorka, pravda, už nedodává, komu a možná „za kolik“, ale že si „nahrává“ směrem s více subjekty, o tom snad přesvědčovat nemusí.

Čím tento rozhovor paní senátorky A. Dernerové může zaujmout:

rovina psychologická – paní senátorka, svou profesí dětská lékařka – neuroložka mohla patřit mezi oblíbené a dosti vytěžované lékaře na Mostecku. Byla v kontaktu s veřejností a zřejmě sama se svou profesí realizovala jako odbornice zejména v oblasti praktické dětské neurologie. Motivace oblíbeností, přízně a žádanosti ve veřejnosti jistě sehrály svou roli. Odtud také známost její osoby a jen krůček k tomu zúročit tyto předpoklady hmatatelněji. Politika, tedy to, co s ní souvisí a proč se jí někteří z nás osobně účastní, zahrnuje oblast zájmů, potřeb, určitou ideovou až ideologickou nabídku. A protože politika je také věcí vztahů a vazeb, souvislostí a okolností, které se v ní realizují, osoba paní doktorky se musela při své veřejné prezentaci, která k politice patří, spojit se subjektem, organizací, která na jedné straně využila jejího společenského postavení, aby jí – na druhé straně – sama nabídla odpovídající zázemí (předvolební kampaň, finance na ni atd.) vedoucí k jejímu zvolení (výčet politického angažmá paní doktorky uvedené výše tomu více než nasvědčuje);

rovina ekonomická – pokud se mezi lidem obecným říká, že do politiky jdou ti, co si v ní chtějí, a také prý přijdou na „své“, tzn. k penězům, majetku, moci, vlivu atd., atributům údajně zištným, a tudíž tomu „nejhoršímu“, např. finance jako hlavní motivace u paní doktorky (subjektivně) s největší pravděpodobností odpadají. Psychologicky to naopak mohlo pro méně zasvěcené světit obraz „čistých úmyslů“ u paní doktorky. Posouzení tohoto velmi „hlubinného“ aspektu motivů a motivací je možná v tuto chvíli vývoje lepší ponechat na „vnitřním hlasu“ jí samotné… Paní doktorka působí v různých patrech politiky – od těch nejnižších po nejvyšší. O kumulaci veřejných funkcí se v jejím případě asi neuvažuje, protože se může tvrdit, že už je tak populární, že by i politice sama chyběla.

Ale možná bychom se mohli paní doktorky s odstupem času zeptat: jaký je dodnes osud jednoho z jejích předvolebních slibů z r. 2010 o nezdaněných výhodách, resp. paušálních náhradách, jejichž výnos měl být „převeden na nějaké subkonto existujícího dárcovského konta. Tyto finance chci směřovat na Mostecko, kde to bude potřeba – ve prospěch handicapovaných a podobně“, říká pro týdeník Homér v listopadu r. 2010[4];