V diskusích o zákonu o celostátním referendu se mnozí oponenti uplynulé měsíce tvářili, že jsou pro demokracii a tedy i referenda, ale zároveň říkali, že občané nejsou pro demokracii a s ní spojené rozhodování o sobě samých zralí a musí se to postupně učit, nejlépe od komunální úrovně.

Rozumíme tomu, že politikům v Praze nevadí, když budou lidé rozhodovat o správě ve svých obcích a velkou celostátní politiku nechají na nich, na těch „nejchytřejších“ – nejlépe na lidech, co jakmile je přestali živit rodiče, přisáli se na stranické sekretariáty.

Takovou kvalifikaci politických elit odmítáme a soudnému člověku je jasné, že nejprostší zedník ví o životě víc než současný český premiér. V každém případě souhlasíme minimálně s tím, že referenda na obecní úrovni jsou také důležitá, protože nás učí starat se o své nejbližší okolí. Zákon o místním referendu již dnes máme, ale je v něm zásadní problém – a to stejně jako u celostátního referenda podmínka minimální účasti pro to, aby bylo referendum platné. Ať chceme nebo ne, komunální témata k volbám vždy přivádí méně lidí než volby celostátní a jestliže jsou platné komunální volby s nízkou účastí a bez jakýchkoliv limitů, pak musí platit stejné pravidlo pro komunální referendum.