Jako Češi, Moravané a Slezané máme být na co hrdí. Při připomínání roku 1939 a 1989 se letos bohužel poněkud zapomnělo, že čeští obránci přispěli výrazným způsobem k porážce osmanských Turků u Vídně v roce 1529. Toto vítězství je pro nás velkým povzbuzením právě dnes, když probíhá islamizace Evropy, invaze imigrantů do Evropy a Erdoganovo Turecko navazuje na imperiální tradice Osmanské říše. Též připomeňme, že islámská vojska podnikla mnoho nájezdů na Moravu a Slovensko, vraždila mnoho lidí a vypálila mnoho obcí a tisíce našich lidí si vzali muslimové jako otroky. Musíme znovu statečně bránit naši vlast jako naši předci! Když se nebudeme bát, znovu se společně ubráníme.

Proti zhruba 17 až 21 tisícům obránců Vídně stála Osmanská armáda v počtu 120 až 140 tisíců mužů a k tomu ještě kolem 18 tisíců osmanských spojenců z řad Srbů, Maďarů a Moldavanů. Upozornil na to znalec islámu Lukáš Lhoťan, který o tom vydal i knihu Čeští obránci Vídně před Turky roku 1529 (ZDE). I Češi porazili legendární osmanského sultána Sulejmana Nádherného.

V řadách obránců Vídně byli nejen Rakušané a Němci, ale i velký podíl válečníků z Čech, Moravy, Lužice a Slezska společně s žoldnéři a dobrovolníky z celé Evropy.

Výborný popis odchodu osmanské armády od Vídně podává český historik Bohuslav Miltner ve své knize, kde píše: „Asi hodinu před půlnocí bylo slyšeti poplach v táboře tureckém, janičáři strhávali stany své a zapalovali vše, co nemohli odvléci. Staří sedláci a kněží byli házeni do plamenů, asi tisíc žen a dětí rozsekáno, ostatní majíce provazy kolem šíje i těla hnáni jako dobytek odtud. Záře hořícího tábora osvětlovala hrůzy tohoto vraždění a řvaní těchto ubohých křesťanů přehlušovalo hluk a lomoz Turků k odtažení se připravujících. Jakož byl Soliman dobyl ve čtvrtek Bělehradu a Rhodu, mínil toho dne také ztéci Vídeň. Tak skončilo vlastní obležení Vídně již večerem dne 14. října.“

Až s porážkou Osmanů při druhém obléhání Vídně roku 1683 došlo k definitivnímu zastavení invaze Osmanů do střední Evropy. Mezi obránci Vídně bylo mnoho Čechů. Jak uvádí Miltner, na straně obránců Vídně se účastnil bojů například „Arnošt z Brandenštejna, hejtman tělesné stráže trabantů; velel pluku českých kopiníků ve čtyři praporce rozdělených. 1 regiment Brandenštejnův měl 2000 mužů.“ Samotný Miltner pak na konci své knihy podává ucelený seznam českých, moravských a slezských šlechticů a jejich vojáků, kteří se bojů u Vídně roku 1529 zúčastnili.