Nejvyšší kontrolní úřad odhalil, jak Fialova vláda špatně hospodaří a raketově zadlužuje naši zemi. Prosazujeme hospodaření bez dluhů a audit efektivity státních výdajů. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024 poukázal i na to, že roční výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly z 40,2 miliardy korun v roce 2020 na loňských 88,5 miliardy korun! Podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu vzrostl loni na 43,6 procenta HDP, a přiblížil se tak hranici dluhové brzdy, uvedl NKÚ.
„Takzvaný konsolidační balíček měl podle ministerstva financí zlepšit saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 98,8 miliardy korun, ale snížilo se o 17,1 miliardy korun,“ podotkl prezident NKÚ Mojmír Kala. „Čekají nás těžká dilemata, bez kterých ale negativní trajektorii ekonomického vývoje a strukturálních problémů státního rozpočtu nebudeme schopni zvrátit,“ varoval šéf NKÚ Mojmír Kala.
Pozastavil se i nad tím, že výdaje na provoz šesti státních fondů loni představovaly 3,2 miliardy. NKÚ podle něj doložil, že tyto fondy naplňují svůj původní účel stále méně a stále více plní roli prodloužené ruky státního rozpočtu. Jde o Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí, Státní fond kinematografie, Státní fond podpory investic a Státní fond kultury.
NKÚ se aktuálně věnoval také výdajům na obranu. Ministerstvo obrany dle úřadu loni vyplatilo na zálohách za nákup strategické vojenské techniky rekordních 71,3 miliardy, přičemž jen za loňský prosinec vyčerpalo zhruba 50 miliard na úhradu záloh u některých zakázek, ale nikoli za pořízení techniky jako takové. Podle kontrolního úřadu však zaplacení záloh samo o sobě nezaručuje posílení obranných schopností státu.
Členské státy NATO na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. NKÚ upozorňuje, že pokud by výdaje na obranu vzrostly skokově na 3,5 procenta HDP, představoval by jejich podíl na celkových příjmech státního rozpočtu zhruba 15,7 procenta v příštím roce a v 15,8 procenta v roce 2027. V případě navýšení na pět procent HDP by to znamenalo vydat na obranu téměř čtvrtinu všech rozpočtových příjmů, tedy asi víc než 460 miliard korun, spočítali kontroloři.
Ti poukazují i na to, že víc než devadesát procent zakázek sice získaly tuzemské společnosti, ale jejich hodnota tvořila méně než čtvrtinu celkové částky. „Většina prostředků tak směřovala mimo Česko, což výrazně omezuje multiplikační efekt těchto investic na národní ekonomiku a snižuje jejich přínos k růstu HDP,“ podotkl NKÚ.
Údaje z pracovního trhu ukazují, že hodinová mzda v ČR dosahuje přibližně poloviny průměru EU a reálná mzda v Česku zaznamenala (spolu se Švédskem) nejvyšší pokles v zemích OECD. Zato daňové zatížení práce v ČR je podle OECD dlouhodobě vysoké.
I v letošním rozpočtu je podle Národní rozpočtové rady řada nesystémových opatření, jako je třeba nadhodnocený výnos z emisních povolenek či nedomyšlené financování nepedagogických pracovníků. Vláda zároveň již vyčerpala rozpočtovou rezervu kvůli chybějícím miliardám na obnovitelné zdroje.
Tomio Okamura
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Kdyby se SPD dostalo do vlády, skončí zadlužování?
autor: PV
