Všechno jde, když se chce. Německo možná v jiné podobě uhradí Polsku část požadovaných válečných reparací odhadnutých na v přepočtu 23 bilionů korun. V Berlíně se uvažuje o příspěvku na polské památky či zřízení fondu budoucnosti. Informoval o tom iDnes.cz. Německo nám dluží podle ministerstva zahraničí 306 miliard korun v tehdejší měně, což je v dnešní měně mnohanásobně více – částka jde řádově do bilionů korun. Hnutí SPD už dlouho prosazuje, aby to česká vláda vymáhala. Bohužel premiér Babiš to odmítá! On se vzdal, my se ale nikdy nevzdáme.
Německá koaliční vláda křesťanských a sociálních demokratů sice oficiálně označuje otázku reparací za právně i politicky uzavřenou, nejmenovaní poslanci sociální demokracie i opozičních Zelených jsou ale jednání o odškodnění Varšavy otevření. Podle deníku Dziennik Gazeta Prawna uvažují někteří v Berlíně o zřízení „fondu budoucnosti,“ přes který by do Polska přitekla neupřesněná částka. Jinou možnou formou kompenzace je prý příspěvek Německa na obnovu Saského paláce ve Varšavě, který v roce 1944 nacisté zničili.
V minulosti polská vláda hovořila o částce 850 miliard dolarů (asi dvacet bilionů korun). U příležitosti 80. výročí začátku druhé světové války o polských požadavcích ohledně odškodnění ze strany Německa mluvili premiér Mateusz Morawiecki i prezident Andrzej Duda.
Také Řecko předalo v červnu Německu diplomatickou nótu, v níž Berlín vyzývá k zahájení rozhovorů o reparacích za škody, které země utrpěla za první i druhé světové války. Řecká expertní komise před třemi lety vypočítala dlužnou částku na 290 miliard eur (7,46 bilionů korun).
Samo Ministerstvo zahraničí ČR přiznalo, že české nároky na reparace existují ve výši 306 mld. Kčs, vyjádřeno v dobové měně, přičemž Československu bylo ze strany Německa vyplaceno pouhých 230,1 mil. Kčs.
Pokud někdo tvrdí, že reparace jsou chiméra, tak připomeňme, že Německo splatilo poslední část reparací z první světové války v roce 2010 a to dokonce skupině soukromých finančníků, kteří pohledávky skoupili. Je vidět, že když se chce, tak to jde.
Též připomeňme, že Západní Německo vyplatilo Izraeli od roku 1952 v následujících čtrnácti letech sumu čítající 3 miliard marek; 450 milionů marek bylo dále zaplaceno Světovému židovskému kongresu. Německo tak platilo Izraeli jakožto dědici obětí, jejichž rodiny nepřežily. Peníze byly investovány do izraelské infrastruktury a sehrály významnou roli v založení ekonomiky nového státu. Samotné reparace se staly rozhodující součástí příjmů izraelského státního rozpočtu (například v roce 1956 tvořily 87,5 % příjmové části rozpočtu).
Takže není pravda, že otázka reparací je uzavřená. Když se chce, všechno jde. Musí k tomu být jen dobrá vůle a tu hnutí SPD má. ;-) Nesmíme se vzdávat toho, co nám oprávněně patří, a SPD za to bude bojovat. Pomůžete nám?
Tomio Okamura
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
