Stanovení výše obvyklého nájemného pro účely výpočtu doplatku na bydlení
- Je-li pro určitou obec k dispozici údaj o výši obvyklého nájemného obsažený v mapě nájemného Ministerstva pro místní rozvoj, měl by Úřad práce ČR při hodnocení nároku na doplatek na bydlení a při stanovení jeho výše primárně vycházet z tohoto údaje.
- Obvyklé nájemné v mapě nájemného je stanoveno posudkem soudního znalce jako nájemné, za které by bylo možno pronajmout byt v daném místě, stavu a čase. Tato definice obvyklého nájemného vychází ze zákona o oceňování majetku, který je třeba při absenci právní úpravy obvyklého nájemného v zákoně o pomoci v hmotné nouzi použít.
- K výši obvyklého nájemného nelze bez dalšího dospět „zprůměrováním“ pěti částek nájemného v obecních bytech a jedné částky vyjadřující průměrnou výši nájemného v bytech tržních, aniž by Úřad práce ČR vzal v úvahu dostupnost bydlení v bytech ve vlastnictví obce a počet jednotlivých bytů.
Na veřejného ochránce práv se obrátil pan F. Z. (dále také „stěžovatel“) se žádostí o prošetření postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Třeboň, při výpočtu výše doplatku na bydlení. Stěžovatel uvedl, že mu byl přiznán doplatek na bydlení ve výši 5.668,- Kč od 1. 1. 2012, jeho náklady na bydlení však činí 7.000,- Kč nájemné a 840,- Kč měsíční záloha na spotřebu elektrické energie. Stěžovatel nemá příjem, pobírá pouze příspěvek na živobytí, z něhož musí náklady na bydlení částečně hradit.
V rámci šetření dospěl ochránce k závěru, že Úřad práce ČR postupoval chybně při stanovení výše odůvodněných nákladů na bydlení pro účely výpočtu doplatku na bydlení, neboť nesprávně interpretoval neurčitý právní pojem, a sice tzv. obvyklé nájemné. Úřad práce ČR zohlednil při výpočtu výše doplatku na bydlení obvyklé nájemné, které získal „zprůměrováním“ pěti údajů o výši nájemného v obecních bytech ve městě Třeboň (v rámci realizace sociální politiky obce se jednalo o zvýhodněné nájemné) a jednoho údaje o průměrné výši tržního nájemného. Nezabýval se tím, kolik bytů k pronájmu ve vlastnictví obce a ve vlastnictví soukromých subjektů je fakticky ve městě nabízeno a zda má stěžovatel reálnou šanci uzavřít nájemní smlouvu, jejímž předmětem bude užívání bytu ve vlastnictví města (stěžovatel takovou šanci neměl vzhledem k podmínkám k uzavírání těchto smluv). Výši v místě a čase obvyklého nájemného stanovil Úřad práce ČR na základě své vlastní úvahy, kterou ani nevtělil do odůvodnění oznámení o přiznání dávky, přestože dle metodického vedení Ministerstva práce a sociálních věcí měl vycházet z mapy nájemného zveřejněné na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Ta ke dni žádosti stěžovatele o doplatek na bydlení obsahovala údaj o výši nájemného ve městě Třeboň. Vzhledem k tomu, že zákon o pomoci v hmotné nouzi sám definici pojmu místně a časově obvyklého nájemného neobsahuje, je třeba nahlédnout do jiných právních předpisů, a sice do zákona o oceňování majetku, na jehož použití odkazuje důvodová zpráva k občanskému zákoníku, který jako základní soukromoprávní předpis obvyklé nájemné rovněž nedefinuje. Ze zákona o oceňování majetku lze dovodit, že místně obvyklé nájemné je nájemné, za které by bylo možno pronajmout byt v daném místě, stavu a čase. Tento údaj je zohledněn v mapě nájemného, která vychází z odhadu obvyklého nájemného posudkem soudního znalce.
Na základě výsledku šetření Úřad práce ČR přistoupil k přepočtení výše doplatku na bydlení s využitím údaje o obvyklém nájemném z mapy nájemného a v rámci řízení o neprávem odepřené dávce byl stěžovateli přiznán doplatek k dávce doplatku na bydlení ve výši 25.840,- Kč.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: azz
