Tak co mám jako dělat?“ zeptal se mě pán v Ústí nad Orlicí. Bydlí s manželkou v řadovce. Celý život pracoval, topí plynem, jezdí starou fabií. Slušný chlap. A teď mu naši vládní politici říkají, že má zateplit, přejít na tepelné čerpadlo a ideálně koupit elektroauto. Jinak prý „není udržitelný“.

Já mám pro tyhle řeči jediné slovo: odtrženost. Od života, od reality, od lidí.

Chceme čistší vzduch. Chceme přírodu, která bude v lepší kondici pro naše děti. Ale nesmí to bolet normální rodiny. Ekologie nemá být o tom, že někdo v kanceláři v Bruselu odhlasuje novou daň a někdo jiný, stovky kilometrů daleko, to pak zaplatí. Na topení, na benzínu, na tom, že se bojí otočit kohoutkem.