Celkem logická skutečnost, že na klíčové ekonomické otázky máme v sociální demokracii diametrálně odlišný názor než ODS nebo TOP09, vůbec neznamená, že bychom neuměli provést zemi úskalími moderní doby. Naopak. Zoufale zastaralé myšlenky české pravice pevně ukotvené povětšinou ještě v devatenáctém a v nejlepším ve dvacátém století dokázaly jediné: Opakovat a ještě znovu a zase znovu opakovat do umdlení staré chyby, které dovedly svět k jeho problémům a potížím. Hnutí ANO dokazuje minimálně poslední rok každým dnem, že je vlastně z naprosto stejného těsta.

Pomlouvání sociální demokracie, že „ekonomiku neumí“, je pokusem oponentů vyhnout se skutečným hospodářským diskusím a vážné debatě o tom, jaké jsou použitelné a sociálně průchodné cesty dál. Pokud svého oponenta označíte rovnou za neschopného a jeho představy za něco, co se naprosto vymyká „veškerým teoriím“, co odporuje „zdravému rozumu“, máte jakoby vyhráno. Můžete se tvářit jako vítěz, i když ve skutečnosti k žádné debatě ani nedojde.

Pravice a její souputníci v ANO se snaží vyhnout reálné ekonomické diskusi z celkem jednoduchého důvodu. Počet jejich skutečných argumentů je totiž NULA. V arsenálu mají jenom a pouze emoce a výmysly. Nic opravdového.

Ekonomické vize sociální demokracie ale velmi silně souzní s tezemi v současnosti možná nejvíce citovaného světového ekonoma Thomase Pikketyho (a řady dalších uznávaných odborníků). Nejsou to žádné neukotvené fantasmagorie. Ostatně vycházejí také z dlouholetých zkušeností skandinávských zemí, z úspěchů sociálního státu.