Holt, na mnoho lidí platí, že »co je psáno, to je dáno«. Jedná se však o podvrh, kterého se chopila ve své minulé volební kampani i tak protřelá žena v politice, jakou je Jana Bobošíková. Dodnes jsou tyto nepravdivé informace rozesílány po internetu.
Pravda je taková, že žádný důchodový fond neexistoval. Do roku 1992 nebylo ani žádné důchodové pojištění, ze kterého by se nějaký fond tvořil. Zaměstnanci odváděli jen diferencované daně dle tabulek a důchody, nemocenská, zdravotnictví se platily stejně jako jiné segmenty průběžně ze státního rozpočtu. Po zavedení důchodového pojištění se sleduje v rámci státního rozpočtu jen důchodový účet, který vykazuje celkové příjmy a výdaje v daném roce a případný přebytek či deficit. Musím s politováním konstatovat, že součet jednotlivých ročních výsledků hospodaření je vysoce deficitní a nebylo tedy co vytunelovat. Je tomu tak proto, že se méně na důchodový účet odvádí například kvůli vysoké nezaměstnanosti, neplacení státu za náhradní doby, zastropování odvodů, jsou nízké mzdy, a z druhé strany je více důchodců v důsledku masivních předčasných odchodů do důchodu (lidé ve vyšším věku již nezískají práci), a z mnoha dalších vlivů. V Haló novinách jsem o tom psal opakovaně.
Byly úvahy o zapojení části peněz z privatizace do reformy důchodového systému, ale k tomu nakonec nedošlo a pravice využila tyto plánované prostředky jinak. Je to sice škoda, nešlo však o deponované peníze v nějakém penzijním fondu. Jen o úvahu.
Státní pilíř byl a zatím je průběžný. Co se dnes vybere na pojistném, zítra se vyplatí na důchodových dávkách. Někomu určitě vadí, že takto nelze žádné peníze vykrást. Nám stále však musí jít o to, aby takovýto systém vydržel i pro další generace.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
