Výchozí představy ministra financí jsou vskutku málo ambiciózní: sto miliard deficitu a dodržení 3% hranice schodku státního rozpočtu k HDP. To opravdu žádný pokrok oproti Kalouskovým časům nepředstavuje.

A. Babiš a celá vláda si zřejmě nebudou dělat těžkou hlavu s výší strukturálního deficitu, který se letos bude pohybovat mezi 2 – 2,5%, (loni to bylo cca 1,7% a zatím nejlepší výsledek v tomto ukazateli činil 1,3% v roce 2007). Má-li být ale u nás jednou zavedeno euro, neměl by strukturální deficit převýšit 0,5% (!). A. Babiš vychází zřejmě z toho, že vstup republiky do EMU, a tedy přijetí eura, bude možné až za pět či šest let. V tom má nejspíše pravdu. I v tomto ukazateli se zřejmě vydává Kalouskovou cestou: nejprve navýšení, a poté váhavé snižován strukturálního deficitu.

Zatím Babišův rozpočet není žádným vybočením z Kalouskových rozpočtů s astronomickými, třícifernými čísly deficitu.

A. Babiš by měl české veřejnosti předložit věrohodný plán příjmů a výdajů, a tedy i schodků státního rozpočtu, na celé zbývající funkční období let 2015 – 2017 (s výhledem do roku 2020), ze kterého bude patrna zásadní změna v hospodaření státu (posílení dynamiky příjmů státního rozpočtu a postupné výrazné snižování schodků). A měl by také sdělit, jaké cesty k tomu on a celá vláda zvolí.

A měl by rovněž předložit kontrolovatelný plán snižování strukturálního deficitu do roku 2020, tedy do očekávatelného termínu zavedení eura u nás.

Jiří Paroubek, expremiér a lídr strany LEV 21 pro volby do EP