Mluvil o tom, že je potřeba uplatnit reformy ekonomiky jednotlivých zemí, tak aby vytvářely více pracovních míst a aby ochránily Evropu před hrozbou opakování krize. Mluvil také o stárnoucí populaci evropského kontinentu, v jejímž důsledku můžeme zhruba za deset let očekávat nižší růstový potenciál celého regionu, protože se v zemích EU sníží počty pracovních sil.

Draghi mluvil o potřebě demografických změn. Podle něj je do budoucna v Evropě demografická změna, tedy především růst počtu obyvatelstva, základním předpokladem růstu evropské ekonomiky. Reformy hospodářství evropských zemí musí vést také ke snižování dlouhodobé míry nezaměstnanosti. Vlády by měly podle prezidenta ECB přijmout opatření vedoucí ke „zvýšení produktivity pracovních sil“.

Cena za zpoždění nezbytných reforem je, jak řekl Draghi, „jednoduše příliš vysoká“.
Zejména pro Českou republiku (dodávám já), kde posledních 8 let prakticky stagnuje produktivita práce. Pozitivní změna nastává až v posledním roce, či dvou, přičemž nás během necelých deseti let předběhli v úrovni produktivity práce naši sousedé a současně konkurenti, tedy Slovensko a Polsko. Z toho hlediska je Draghiho výzva zejména pro nás velice aktuální.

Finanční trhy ovládla nervozita

Draghi znovu vyzval k hlubší integraci eurozóny, kde je potřeba obnovit důvěru ve vytváření společného institucionálního řešení. Šéf ECB uvedl, že evropští lídři by se měli stát více otevřenými k obchodu umožňujícímu evropským firmám vytvořit si konkurenční výhodu v globálním měřítku, která by jim umožňovala realizovat produkci zboží s vysokou přidanou hodnotou.