No, když přehlédnu oněch poněkud optimistických 31% pro hnutí ANO (bylo by dobré vědět, zda nebylo právě ono přes nějakou spřátelenou PR agenturu objednatelem průzkumu), těch 16% pro ČSSD je dost uvěřitelných. Před necelými dvěma měsíci měla tato strana ve volbách do EP něco málo přes 14%. Dochází pomalu ale jistě na má slova. ČSSD ztrácí a ztrácí…

Příčiny ztrát ČSSD

Těch příčin trvajícího poklesu podpory ČSSD je celá řada. Být na místě vedení ČSSD, tak si nechám na toto téma udělat seriozní a objektivní studii (ne od O. Novotného). Nastavit si zrcadlo, k tomu ale chlapci z Lidového domu nebudou mít kuráž.

Začalo to před čtyřmi léty hezky. Odešel jsem z pozice předsedy ČSSD a téměř všichni, kdo v ČSSD něco znamenali, rádi uvěřili pravici a pravicovým médiím, že za výsledek ve volbách do Sněmovny, který sice znamenal volební vítězství, ale chudší, než se očekávalo, můžu já osobně. Jinak řečeno, zbaví-li se mně, půjde to už samo.

A ono to samo nějak nešlo. Ve volbách na podzim 2010 žili v ČSSD ještě z výsledků mé práce. Komunální volby 2010 dopadly pro soc. dem. dobře a doplňovací senátní volby 2010 jakbysmet. A protože navazovali na obrovské vítězství v senátních volbách 2008, měla ČSSD poprvé v historii většinu senátorů.

Ale tehdy – těsně před volbami na podzim 2010 došlo k prvnímu zcela nenápadnému zlomu, kterého si málokdo všiml. Hejtman Moravskoslezského kraje Palas zatoužil přejít do pozice senátora. Informace, které se objevily kolem jeho penzionu na Bruntálsku, musel předvídavý předseda ČSSD vyhodnotit jako pro stranu dlouhodobě smrtelně nebezpečné.