Mnohokrát jsem v nedávné době psal ve svých článcích, že ČSSD musí mít vehikl, kterým se odrazí ode dna (a to dnešní dno, 7-8 % volebních preferencí, nemusí být zdaleka ještě tím propadem nejhlubším). Mám - li poslanecký klub, který toho za půl roku ve sněmovně moc neukázal (a vzhledem ke své reálné síle ani ukázat nemohl), nelze očekávat, že by tím vehiklem pro změnu k lepšímu byli poslanci. Většina z nich jsou totiž lidé vybraní osobně Sobotkou, jehož hlavním kritériem při výběru bylo, aby byli vůči němu loajální a mocensky jej neohrožovali. Několik poslanců, jako například Roman Onderka, se ovšem vymyká, neboť on se propracoval do sněmovny díky preferenčním hlasům voličů, jako bývalý úspěšný primátor Brna. V Brně odvedl Onderka jako primátor za osm let slušnou práci a bez viditelných skandálů. A stejně tak je na tom poslanec Tomáš Hanzel, dlouholetý primátor Karviné a Antonín Staněk, primátor Olomouce.

Druhou možností je, aby tím nositelem jiné politiky, se snahou o zvrat pozice ČSSD k lepšímu, stal senátorský klub ČSSD. Ve vnímání občanů je ovšem senát poněkud nadbytečnou parlamentní komorou. A upřímně a při vší úctě, v klubu slovutných senátorů za ČSSD nevidím mezi nimi politického Einsteina, který by svým talentem a řečnickým uměním byl schopen strhnout v senátu pozornost mas. Zbývá tedy jediná možnost. Noví lidé, kteří budou zastupovat ČSSD v koaliční vládě. A tím kritériem k jejich účasti by neměla být loajalita k vedení, stranické počty či nominace v rámci klientelistických vazeb. Měli by to být naopak schopnosti, spočívající v odborné zdatnosti, ve vynikajícím politickém úsudku, odvaze a také ve schopnosti skvěle pracovat s médii. Tato kritéria by měli splňovat alespoň tři nominanti na ministerská křesla z pěti.

V nedávné minulosti, za vedení B. Sobotky, byli právě předseda senátu Štěch a také další odpůrce koalice ČSSD s hnutím ANO, bývalý první místopředseda ČSSD a ministr vnitra Chovanec, těmi, kdo rádi okřikovali členy ČSSD, kteří projevili svůj anebo dokonce svůj kritický názor na politiku Sobotkova vedení. Prostě strana se stala, díky těmto zásahům a zastrašování kritiků a také celkové personální politice vedení B. Sobotky, naprosto myšlenkově sterilní a personálně vybydlená.