Je nutné mít na paměti, že ministr a posléze prezident Beneš žil v konkrétních dobových podmínkách, byl vystaven konkrétním politickým tlakům uvnitř své země a zejména ze zahraničí, jimž by dnešní politické reprezentace České republiky nebyla schopna čelit ani zdaleka tak dlouho a vytrvale jako E. Beneš. Po mnichovském diktátu byl pravděpodobně jediný z československých i evropských politiků, kdo byl přesvědčen o obnově československého státu. Byl to vlastně jen E. Beneš, kdo už v osudných dnech před mnichovskou dohodou i po ní upozorňoval jak anglické, francouzské a americké diplomaty a státníky, že obětováním Československa sebe sama nezachrání, že tím jen oddálí světový vojenský konflikt, který naplno zasáhne i ty, kdož připojili pod osudovou smlouvu své podpisy.
Dnes už si vůbec neuvědomujeme, že ještě několik let po Mnichovu a po emigraci z Československa působil Edvard Beneš v zahraničí sice jako vážená, ale jen soukromá osoba. Po působení v USA byl svým způsobem dlouho trpěn ve Velké Británii, která si vymínila, aby se v exilu vzdal jakýchkoli politických aktivit. I politik jako W. Churchill ještě na podzim roku 1939 zastával názor, že očekávaný vpád Stalina do Finska by byl pro Británii ve své podstatě výhodný: „Je v našem zájmu, aby SSSR zvýšil svou sílu na Baltu, a tím snížil nebezpečí, že tuto oblast ovládnou Němci!“. Velká Británie, podobně jako Francie, neučinila nic hmatatelného, když Německo v březnu 1939 pohltilo zbytek Československa, ačkoliv i tyto státy podpisem v Mnichově garantovaly nové hranice a územní celistvost okleštěného státu.
Pro mnohé vlivné britské politiky byl 15. březen 1939 jen potvrzením názoru, že Československo jako „umělý poválečný slepenec“ byl neživotným evropským prvkem. Přesto ani v této situaci E. Beneš nerezignoval. Prosadil ustavení exilové vlády, velké úsilí ho stálo, aby mocnosti anulovaly mnichovskou dohodu a zaručily budoucí obnovení Československa v původních hranicích. Musel zvládat i stálé tlaky především západních spojenců na malou aktivitu odboje v protektorátu, byť si dobře uvědomoval, jak hlubokou jizvu nedůvěry a zklamání zanechala právě zrada západních spojenců v roce 1938 ve vědomí československých občanů. Byl si velmi dobře vědom, že připravovaná akce našich parašutistů proti Heydrichovi bude nacisty tvrdě pomstěna a že hodnocení české pasivity není objektivní. Byl si vědom toho, že řada jeho kroků bude po válce hodnocena přinejmenším sporně. Mnohaletý stres a napětí se odrazily na Benešově zdraví, během války prodělal několik mrtvic, které výrazně zkrátily jeho život a umožnily mu jen tříleté poválečné působení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
Komunisté
Myslíte, že SOCDEM pomůže se dostat Komunistům zpět do Sněmovny? Podle mě je to přesně naopak. A vás se ptám, proč myslíte, že řada voličů i dnes volí komunisty? Nemyslíte, že je to i vaší vinou, protože neumíte dělat sociální politiku?
Další články z rubriky

8:04 Pospíšil (TOP 09): Někdejší komunističtí papaláši nesmí zastávat ústavní funkce
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k návrhu zákazu bývalým komunistickým kádrům zastávat…
- 7:05 Rajchl (PRO): Nemám rád pozéry a namyšlené lidi, kteří si hrají na smetánku
- 6:07 Matoušková (STAN): Zdravotnictví musí být propojený systém
- 4:29 Trikolora: Odsouzení takzvaní „uprchlíci“ jsou vyhošťováni jen výjimečně
- 22:31 Kolář (TOP 09): Věřili v něco jiného než jejich vrazi
- 21:02 KDU-ČSL: Omezení hluku ve městech a lepší ochrana lidí a zvířat