B. Obama cítí globální odpovědnost za situaci na Blízkém a Středním východě a jeho administrativa chce logicky dospět k nějakému smluvnímu ujednání s Íránem – ostatně spolu s dalšími velmocemi.

Obamova vláda i EU chtějí stále intenzivněji řešit problematiku suverénního Palestinského státu. A Obamova vláda jistě nemá zájem ani na chaosu v Iráku a Sýrii, kde se zdá, jakoby Netanjahuovi chaos nevadil, a ukazoval to například svými pozitivními vztahy s jednou z odnoží teroristické organizace Al-Kájida – organizací An-Nusra – která obsadila část Syrského území pod Golanskými výšinami v blízkosti demarkační linie s Izraelem.

Pro amerického prezidenta jistě není přijatelné – stejně jako pro část prozíravějších amerických politiků – aby linii americké zahraniční politiky vůči Blízkému a Střednímu východu určoval izraelský premiér.