Zdá se však, že i přes vysoké peněžní sankce, až deset milionů korun, které je možné za porušení zákona udělit, tato forma „zaměstnávání“ nekončí. A současně stát pomalu, ale jistě na boj s tisíci malých „podnikatelů“ rezignoval.

V roce 2013 inspektoři úřadů práce při kontrolách odhalili (a sankcionovali) pouhých 55 případů švarcsystému. Úřady práce se přitom na odhalování už nijak výrazně nespecializují, odhalení švarcsystému je spíše doprovodným jevem jiných druhů kontroly. Dokonce ubývá i udání, kdy mohou jít inspektoři najisto. Nabízí se otázka, co je toho příčinou.

Udání klesají proto, že stále více firem, které se snaží udržet provoz a výrobu i v době krize, vidí ve švarcsystému jednu ze šancí jak přežít. I konkurenti si uvědomují, že je lepší „držet basu“ než si navzájem podrážet nohy. Mzdové náklady jsou první, na co se každá firma při snižování nákladů zaměřuje. Kromě daňových odvodů a plateb za sociální a zdravotní pojištění ušetří zaměstnavatel i za zákonné odstupné.

Hlavně v oborech, které jsou závislé na sezónní poptávce, je pro řadu firem obtížné v období nižší poptávky vynakládat velké prostředky na mzdy, když obrat výrazně klesá. Řešením není ani časově vymezená pracovní smlouva na dobu určitou. Jestliže léto proprší nebo je zima bez sněhu, je několik měsíců předem těžko možné odhadnout, jestli uzavírat smlouvy na deset, nebo pět měsíců.