Podobně hovořila ústy ministra financí Jana Fischera dočasná vlády vloni na podzim. Když se na jaře začala média zajímat, jak obě vlády – stará i nová - naplnily své sliby, dostalo se jim od většiny ředitelů českých škol vysvětlení, že peníze na účty jejich zařízení dosud nedorazily. Několikaměsíční čekání na plnění slibů pokračuje.

Jedinou částí státní správy, která se dočkala vylepšení, jsou policisté. U těch je však nutné připomenout, že jejich platy se před několika lety po úpravě systému nezvýšily, ale naopak snížily. Takže momentální navýšení mzdových prostředků vedlo vlastně jen k částečné kompenzaci dřívějšího ubrání peněz. Ani po dvouprocentním zvýšení tak příjmy policistů nedosahují předcházející úrovně. Ministr vnitra i policejní prezidenti slíbili, že v dohledném čase vrátí policejní platy na původní úroveň.

Což logicky znamená další navýšení rozpočtu ministerstva vnitra o několik miliard. O ty miliardy, které se naopak neustále nedostávají na slibované navýšení platů, třeba těch učitelských.

Učitelé jsou kapitola sama o sobě. Podle posledních údajů je průměrný příjem českého pedagoga 26 000 korun. Upřesněme, že se jedná o hrubý plat. Napříč všemi stupni škol, od základních až po vysoké. Nejhůře jsou na tom učitelé základních škol, o něco lépe středoškolští pedagogové. Dnešní ministr Chládek tvrdí, že v nejbližších letech zvedne průměr ve školství o dva tisíce, tedy na 28 000 korun. Platí však, že průměr je věc diskutabilní. Jako u těch dvou. Jeden má dvě kuřata, druhý žádné. V průměru mají oba po jednom kuřeti.

Na oficiální průměrný učitelský plat dosáhne pedagog po dvaceti až třiceti letech služby. A to ještě v případě, že škola má prostředky na odměny, příplatky za další pedagogickou činnost a další finance. Čistý příjem českého učitele na základní škole, který vyučuje dva předměty a učí alespoň dvacet let, se dnes pohybuje kolem 20 tisíc korun čistého.