Pořizovat policejní  odposlechy skoro v ložnici a téměř na záchodě je praxe, kterou nepovažuji zrovna za vhodnou. Stejně tak nevidím jako šťastné, když je výběrová melanž z odposlechů zveřejňována v předních českých médiích. Je to neuvěřitelná účelová masáž pokleslých českých mainstreamových médií majících za cíl dosáhnout odsouzení obžalovaných ještě před vynesením rozsudku.  

Šťastné je naopak nedávné rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že by soudy neměly přihlížet při svém rozhodování k telefonním odposlechům jako k jedinému důkaznímu materiálu. Je ostatně diskutabilní, do jaké míry byly takové odposlechy v okamžiku jejich pořízení  pořízeny zákonně, či nikoli.