Obrátil se dopisem na nejvyšší představitele devíti členských, vlastně „původních“ (s výjimkou Francie a Velké Británie, které nemusí řešit) států, aby zvyšovali své zbrojní výdaje.
Argumentuje tím, že vlastně americký Kongres a američtí daňoví poplatníci by nemuseli dlouhodobě souhlasit s tím, aby Spojené státy poněkud jednostranně svými vojenskými výdaji fortifikovali Severoatlantickou alianci a její obranyschopnost. V dopise norské premiérce se objevuje, že Norsko jaksi není ochotno pracovat na zvyšování své obranyschopnosti i když má jako jediný členský stát NATO společnou hranici s Ruskem.
Je to vlastně trošku zmatená argumentace spojená s mírným vydíráním spojenců. To, že NATO nemá ve světě soupeře se souměřitelné zbrojním arzenálem, který by byl schopen vynakládat obdobné objemy financí na vojenské účely lze doložit na číslech. Tak například Čínská lidová republika vynakládá na vojenské výdaje cca 230 mld. dolarů ročně. Rusko méně než 70 mld. dolarů ročně.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Co je pro vás s vaším platem 50 tisíc?
A myslíte, že se ze všeho dá prostě jen vykoupit? Co třeba odevzdat ten řidičák, což jste jeden čas sliboval a pro příště jezdit předpisově a nelhat?
Další články z rubriky
10:21 Šlachta (Přísaha): Jak vám máme věřit?
Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na prohlášení Petra Fialy, že vláda kontrolu koresponde…
