Pompeo dále v Saúdské Arábii hovořil o tom, jak je potřeba dosáhnout „jednoty v oblasti Perského zálivu“. Tuto jednotu destabilizuje podle Pompea a zejména podle Saúdské Arábie a Emirátů, jinak sunnitský Katar, který prý podporuje, ruku v ruce s Íránem, teroristické organizace ve světě. A vlastně oba tyto státy svou politikou destabilizují region. Katar pochopitelně tato tvrzení odmítá.

V Rijádu, ale také v Tel Avivu a nesporně také i ve velké části mocenských elit USA, sní o uvalení dalších hospodářských sankcí na Irán. Teherán prý podporuje vzbouřence v Jemenu, kteří útočí přímo na Saúdskou Arábii a její zájmy v Jemenu, této jedné z nejchudších zemí světa. Jak se zdá, Pompeovo vyjádření o proradné politice Íránu přichází jako dělostřelecká příprava klíčového rozhodnutí amerického prezidenta, který 12. května může rozhodnout o zostření sankcí a o vypovězení jaderné dohody s Íránem.

Dokonce i vždy věrní spojenci USA, tedy další západní mocnosti Velká Británie (u té toto neobvyklé vyjádření proti americkým záměrům silně a pozitivně překvapilo), Francie a Německo, vyjádřily s uvažovaným stanoviskem Donalda Trumpa, směřujícím ke zrušení jaderné dohody, zásadní nesouhlas. Nesouhlasí pochopitelně ani Rusko, ani Čína, tedy další státy, které byly v roce 2015 signatáři jaderné dohody s Íránem. Ani Írán neprojevil pochopení pro hrátky amerického prezidenta a vyjádřil se jasně, že nehodlá ustupovat Spojeným státům v těžce dojednané dohodě z doby Obamovy administrativy.