Establishment strany je v poslední době posedlý po funkcích, a to ve všech jeho údech. Od okresních organizací, po úroveň ústřední hoří funkcionáři touhou získávat vedoucí funkce ve straně. A to často aniž by za nimi byly vidět nějaké konkrétní výsledky.

To nejzákladnější ovšem u každého stranického lídra musí být schopnost oslovovat běžné voliče sociální demokracie. Řada funkcionářů v Sobotkově vedení strany ovšem hovořila zvláštním ptydepe, tedy nesrozumitelným funkcionářským jazykem, kterému rozuměli snad jen oni sami. Veřejná vystoupení premiéra Sobotky se dala tisknout a pro svou nezajímavost a nudnost se mohla také ihned archivovat. Prostě, v sociální demokracii, její noví lídři musí být schopni hovořit s lidmi, se svými voliči i nevoliči srozumitelně, jejich jazykem. Bez úděsných a nic neříkajících frází. Chápat jejich problémy. A ukazovat, že jsou schopni jejich problémy žít. Získání funkce ve vedení ČSSD není sinekurní záležitostí, ale mělo by být jen prostředkem k tomu, dělat politiku pro lidi. Před zahájením sjezdu, který nepochybně bude pokračovat, neboť za půl dne se mnoho stihnout nedá, kandiduje do funkcí ve vedení strany přes čtyřicet kandidátů ( na sjezdu mohou ještě přibýt i další).

Chci proto formulovat několik bodů, pro těch několik desítek kandidátů, kteří chtějí straně a občanům prospět, aby si uvědomili, jaké vlastnosti by měli mít. Tedy, aby jejich vedení bylo úspěšné. To znamená natolik úspěšné, aby stranu ještě do podzimních voleb dostalo na nějakých 10 – 15% podpory veřejnosti. Pokud to nové vedení strany nedokáže strana tragicky propadne ve volbách komunálních a zejména senátních.

Tím prvním bodem je, že budoucí předseda i místopředsedové strany musí být krizoví manažeři. Musí si uvědomit, že strana je v nejsložitější fázi své stočtyřicetileté historie a že pokud nebudou ve své práci úspěšní, strana může zmizet v propadlišti dějin.

Tím druhým bodem je, že budoucí šéfové strany musí být schopni strategického uvažování. Musí být schopni vidět u každého svého rozhodnutí alespoň na tři až čtyři kroky dopředu. Rutinní přístup je důležitý ve správě země i strany, ale je potřeba mít základní vizi, představu kam při řešení určité otázky směřuji.