Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové,

dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku paní kolegyně Pekarové-Adamové a dalších. Zcela totožný návrh byl podán paní poslankyní Pekarovou-Adamovou v minulém volebním období v únoru 2016 a projednávání tohoto tisku bylo ukončeno koncem volebního období, aniž byl hlasován. Tento poslanecký návrh zákona paní poslankyně a dalších si klade za cíl narovnat poměr výše dávky peněžité pomoci v mateřství u rodičů se středními a vyššími příjmy do podobné relace jako mají rodiče s nižšími příjmy tím, že se zruší první dvě redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky.

Tento návrh preferuje princip zásluhovosti nad principem solidarity. Určitě vnímám, že rodičům s nadprůměrnými příjmy není jejich ucházející příjem nahrazován formou dávky v takové relaci jako rodičům s nižšími příjmy. U této skupiny pojištěnců dochází sice k výraznějšímu propadu životního standardu, ovšem je třeba rovněž vnímat, že účelem systému nemocenského pojištění je nahrazovat pouze přiměřenou výši ucházejícího příjmu nikoliv kompenzovat ucházející příjem zcela, a to při uplatnění principu solidarity. Tento princip se uplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, nejen u peněžité pomoci v mateřství. Zrušení první a druhé redukční hranice by významným způsobem zvýšilo úroveň dávky peněžité pomoci v mateřství u osob s nadprůměrnými příjmy s tím, že by dávka u těchto osob až do třetí redukční hranice téměř plně nahrazovala ušlý čistý příjem ze mzdy. Do třetí redukční hranice by byl čistý náhradový poměr dávky mírně rostoucí. K nejvýraznějšímu nárůstu čistého náhradového poměru by došlo u osob s hrubou mzdou ve výši 1,2 až třínásobku průměrné mzdy, to je zhruba v pásmu 75 až 90 tisíc korun, u nichž by výše peněžité pomoci v mateřství dosahovala v průměru 98 % čisté mzdy a v některých měsících by byla dokonce vyšší než čistá mzda. Navrhovaná změna by měla významný dopad do státního rozpočtu.

Pokud se týká vyčíslení finančních dopadů do státního rozpočtu uvedených v návrhu, Ministerstvo práce a sociálních věcí po provedení vlastních propočtů došlo k závěru, že lze odhadovat výši nákladů asi jednu miliardu ročně, tedy nikoliv avizovaných 832 milionů, jak uvádí předkladatel. Je třeba také zmínit legislativní změny v systému nemocenského pojištění účinné od roku 2018, to znamená zvýšení nemocenského od 31. resp. od 61. dne dočasné pracovní neschopnosti a zvedení dvou nových dávek, a to dávky otcovské, poporodní péče a dlouhodobého ošetřovného, které povedou k relativně významnému navýšení výdajů v systému nemocenského pojištění.