Oba znám už roky, po osobní i pracovní stránce. Jsou to moji kolegové, spolupracovníci, troufám si říct i přátelé. Od začátku sleduji jejich odhodlání, neskutečné pracovní nasazení, chuť v naší zemi něco skutečně změnit. Viděla jsem ale také jejich neúspěchy, marné snahy, neuskutečněné sny. Jsou to totiž také jenom lidé, jako my všichni ostatní. Někdy jsme se shodli, jindy jsem s nimi nesouhlasila. I to se totiž u nás v hnutí může, navzdory všem kritikům, kteří mají „zaručené“ informace o tom, jak to v ANO chodí. Jsem jim vděčná za každou radu, pomoc a vlastně i za kritiku.

Nelegální nahrávky, kauza Čapí hnízdo. Nic jiného se poslední měsíce v souvislosti s hnutím ANO neřeší. Je jedno, kdo co dokázal, ušetřil státu, nebo jak pomohl občanům. Důležité je, jak se zdá, hlavně toho Babiše konečně na něčem dostat. Je jedno, jak to bude staré, zdali to je relevantní, kdo všechno se s ním sveze. Hlavně, když se něco vyhrabe, budou o tom meldovat všechna možná média a hnutí ANO ztratí preference před volbami. Jak moc velký vliv má tahle masáž na občany, se uvidí po volbách do sněmovny v říjnu. Teď ale zase o krok zpět.

Zcela upřímně, jsem trochu v rozpacích, a to nejen kvůli výše uvedenému. Setkávám se s podivnými tlaky, maily od úplně cizích lidí, ať určitě hlasuji pro vydání. Ptají se mě novináři, moji známí, lidé na ulici. Jak budete hlasovat, co si o tom myslíte? Když s něčím váhám, většinou si napíšu na papír plusy a minusy, proč něco udělat nebo neudělat. Nakonec z toho vždycky něco rozumného vzejde. Tahle situace není výjimkou, takže:

PROČ BYCH A. BABIŠE A J. FALTÝNKA VYDALA:

Zatím jsem vždy hlasovala pro vydání kolegů z poslanecké sněmovny. Nehledě na důvod trestního stíhání či příslušnost k té či oné politické straně.