Z případu Ladislava Šincla, kterého minstr Babiš zastrašoval, je možné vyvodit několikeré poučení. Za prvé, mediální kampaň, která vedla k likvidaci imunity v českém právu, byla od počátku mylná a poškodila demokracii u nás. Kampaň neměla žádný reálný podklad, nestalo se, že by byla politická imunita zneužívána, naopak stíhané poslance a senátory obě komory celkem ochotně imunity zbavovaly. Už tehdy jsem poukazoval na to, že bychom potřebovali imunitu naopak posílit (http://payne.blog.idnes.cz/c/408390/Silnejsi-imunitu.html). Téměř prorocky jsem tehdy napsal: „Imunita má především chránit koaliční poslance proti vládnímu nátlaku. Vytváří prostor, aby mohli hájit své voliče i proti zájmům vlády a koalice.“ Doufám, že média nyní napraví svou chybu pramenící z neznalosti, a budou nyní po Parlamentu požadovat opětné obnovení imunity – závisí na tom naše svobodná budoucnost.

Dalším poučením je praktická ukázka významu lustrací. Nebylo smyslem lustračního zákona někoho trestat, šlo o to, aby lidé, kteří mají návyky z práce v konspiraci a kteří mají morálku obvyklou v kruzích StB, nemohli ovlivňovat veřejnou sféru. Neexistuje bývalý špión, bývalý agent tajných služeb. Spolupráce zavazuje až na věky stejně, jako podpis krví na ďábelském úpisu. Podstatou úpisu je dohoda: agent se vzdává některých svých práv a části své svobody, protihodnotou jsou mu poskytnuty kýžené často individuální výhody. Slibuje, že bude dělat věci, které se příčí běžné morálce, že bude lhát, vydírat, falšovat, krást, podvádět, rozvracet rodiny, ubližovat lidem a v některých případech i zabíjet, když to bude režim potřebovat. Agenti mohou přejít do spícího režimu, ale nikdy nevystupují ze svého závazku. To samozřejmě navždycky poznamenává jejich civilní život.

Kdysi jsem měl možnost nahlédnout do poznámek jednoho agenta. Na malých lístcích měl desítky jmen, kontaktní údaje, informaci o tom, kdy a kde se koná pravidelná schůzka a hlavně, čím koho vydírat. Například paní XY měla schůzku s řídícím důstojníkem každou první středu v měsíci před lékárnou na Václavském náměstí, protože syn se chtěl dostat na vysokou školu. Pan YZ zase potřeboval byt.