Za vzor jsou nám naopak dávány země jako Velká Británie, Izrael či USA, kde se očkování rozjelo naplno, a premiér Andrej Babiš už naznačil, že by bylo evidentně výhodnější postupovat samostatně než v rámci celé EU.
Kritika EU je zčásti oprávněná – ano, obzvláště nové a na poslední chvíli svěřené procesy prostě zatím nezvládá a musíme se na to zaměřit. Zároveň bych ale rád ukázal, že „samostatný postup“ – jakkoli líbivě znějící – by nás zanechal v horší situaci, než jsme teď. Což samozřejmě neznamená, že nebudeme tlačit na evropské instituce, aby pomalý rozjezd očkování daly do pořádku.
Společný postup
Už jen principiálně by bylo absurdní v otázce vakcín prosazovat jakékoli „národní“ řešení. Vakcíny byly vyvinuty a testovány jen díky široké mezinárodní spolupráci vědců a dobrovolníků z mnoha zemí. Například vakcínu Pfizer-BioNTech (ZDE), kterou se v Česku už očkuje, vyvinuli v Německu potomci tureckých migrantů, byla testována v USA, Brazílii, Argentině a Jihoafrické republice a momentálně se vyrábí v Belgii.
Společný postup evropských států, do kterého investovala i Česká republika, měl za cíl zabránit především tomu, aby došlo na stejnou situaci jako na jaře. Tehdy státy soutěžily o omezené zásoby ochranných pomůcek navyšováním cen a nakupovaly je tak předražené a někdy i nefunkční. To uznává i sám premiér Andrej Babiš (ZDE). Distribuce vakcín navíc probíhá tím nejférovějším způsobem – proporčně vzhledem k počtu obyvatel dané země (ZDE).
Právě odtud plyne část kritiky mířící na Angelu Merkel od jejích opozičních kolegů i koaličních partnerů z Německa. Z pohledu zemí jako Izrael, který podle našeho premiéra vakcínu údajně přeplatil o sto procent, nebo silného Německa následování „národního zájmu“ možná dává smysl. Vyzdvihování Izraele jako vzoru je však naprosto nerealistické. Vakcíny dnes stojí zhruba 12 euro za dávku – umíte si představit, jak by po boku zemí jako Německo či Francie soutěžilo Česko navyšováním ceny minimálně o desítky procent? Opravdu někdo věří tomu, že by české vyjednávací týmy dokázaly tyto země přeprat a české zdevastované finanční zásoby přeplatit? Ne.
Proč vakcín není víc
Evropská unie však skutečně přecenila dostupnost vakcín. V celkovém souhrnu sice objednaných dávek rozhodně není málo, jenže je samozřejmě kritické, kdy tyto dávky do Česka dorazí – každý týden nebo měsíc navíc může v současné situaci rozhodovat o mnoha lidských životech.
Evropská unie zatím schválila vakcínu pouze od Pfizeru-BioNTechu, a to později než například Velká Británie či USA. Právě na tuto firmu teď EU tlačí, aby urychlila produkci vakcín. Samotný CEO BioNTechu se pozastavil nad tím (ZDE), že EU nenakoupila dostatek vakcín i od jiných prodejců a od firmy teď žádá nerealistickou produkci. EU také mohla nakoupit více vakcín od firmy Moderna a urychlit její schválení – toto zpoždění bohužel může znamenat (ZDE), že v blízké budoucnost nebudeme s touto vakcínou v nějakém větším rozsahu moct počítat.
Andrej Babiš se v rozhovoru pro Novinky rozčiloval, proč již není schválená oxfordská vakcína AstraZeneca, která se již používá ve Velké Británii. Tu ovšem dosud neschválili například ani Američané. Evropská unie i Spojené státy údajně čekají na výsledky velkého testování, které se odehrává v USA. Tohle čekání se může zdát zbytečné – USA i EU kritizovali Velkou Británii, že schválila vakcínu Pfizer v pohotovostním režimu příliš brzy, přitom samy ji schválily pouze o několik týdnů později. Já ale věřím, že to nebylo jen kvůli zbytečné byrokracii.
Vzhledem k obavám, že vakcíny „byly vyrobeny na koleni“ (které nejsou opodstatněné - ZDE), je potřeba postupovat se schvalováním opatrně, aby veřejnost měla v bezpečnost a funkčnost vakcín důvěru. Britský postup teď může vypadat dobře, jenže se ukáže až časem, zda strategie naočkovat co nejvíc lidí za každou cenu není hazardem s veřejným zdravím.
Británie chce například odložit aplikaci druhé dávky vakcíny až o 12 týdnů místo doporučovaných 21 dní. Někteří odborníci na očkování ale říkají, že za těchto podmínek nelze garantovat, že bude mít vakcína slibovaný účinek (ZDE). Může se navíc stát, že po oněch dvanácti týdnech už lidé na druhou dávkou nepřijdou. Odložení druhé dávky bude zvažovat i EU (ZDE), ovšem zatím rozhodně ne o 12 týdnů, ale o 42 dní – což je maximálně povolená doba dle výrobců.
Velká Británie navíc na základě interních nařízení zdravotníkům doporučuje v těch nejextrémnějších případech, kdy ta samá vakcína chybí nebo je nejasné, jakou vlastně pacient poprvé dostal (!), vakcíny Pfizer a AstraZeneca kombinovat. Tyto dvě vakcíny sice fungují na podobném principu, neobsahují ale stejné ingredience. Podle expertů by takový postup byl nevědeckým hazardem (ZDE). Podobné zprávy o politicích nedbajících na podmínky, za kterých byla bezpečnost a účinnost vakcín testována, navíc demoralizují přetížený zdravotnický personál a snižují důvěru v bezpečnost vakcín.
Babiš nemá pravdu
Andrej Babiš nemá pravdu, když říká, že jsme na očkování připraveni a pouze se čeká na dodávky z EU. Chybami Evropské unie se snaží omlouvat chyby vlastní vlády – už dávno jsme tu například měli mít komplexní informační kampaň na podporu očkování. Možná zpoždění v dodávkách nebo nižší počet dávek opravdu nejsou důvodem říkat, že spouštět informační kampaň zatím nemá cenu. Sama Komise pak říká, že Česko nestíhá ani užívat vakcíny, co nám sem posílá (ZDE).
Budu se zasazovat o to, aby Evropská komise zefektivnila proces schvalování i nákupu vakcín, protože doteď rozhodně nebyl ideální. Pokud se nám povede společné evropské plány dotáhnout do konce, bude to pro Česko znamenat obrovskou úlevu. Vláda by se podle mého názoru měla teď soustředit hlavně na krocení pandemie, ochranu ohrožených a pomoc lidem a podnikům padajícím do chudoby – v tomto ohledu je u nás situace jedna z nejhorších na světě. Vedle Evropské komise by měl teď zamakat i Andrej Babiš a postarat se o to, aby se vakcína k lidem skutečně dostala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
