Podstata návrhu spočívá v závazku snížení emisí skleníkových plynů ve výši 40 % z úrovně roku 1990 a dosažení nejméně 27% podílu z obnovitelných zdrojů na energiích, jež se spotřebují v EU do roku 2030. Evropská komise tlačí na členské státy, aby tento závazek přijaly do konce letošního roku.

Poměrně významné úspěchy, ale...

Úspěšnost dosavadní rámcové politiky EU v oblasti klimatu přitom není jednoznačná. Podle zdrojů Evropské komise se emise skleníkových plynů v roce 2012 snížily o 18% v porovnání s rokem 1990. Podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů se v roce 2012 dostal na 13% a předpokládá se, že přesáhne 20% do konce roku 2020.

Na celosvětovém množství elektřiny získané z obnovitelných zdrojů se EU na konci roku 2012 podílela 44%. Energetická náročnost evropského hospodářství se snížila o 24% mezi léty 1995 a 2011. V průmyslu energetická náročnost poklesla dokonce o 30%. Uhlíková náročnost hospodářství EU klesla v letech 1995 až 2010 o 28%. To jsou poměrně významné úspěchy ve světle skutečnosti, že od roku 1990 se evropská ekonomika reálně zvětšila  téměř o polovinu.

Na druhou stranu ekologické organizace označují cíle nové klimatické politiky za málo ambiciózní. Požadují snížení emisí skleníkových plynů až o 55%. Mnozí upozorňují na to, že Evropa zůstává ve svých snahách osamocená a doplácí na další velké znečišťovatele, zejména Spojené státy a Čínu.