Vybírají si ke svému útoku tu nejsnadnější cestu, to nejslabší místo, které se bude obtížně bránit. Převládající veřejné mínění bylo dlouhotrvající mediální palebnou přípravou náležitě zpracováno a příslušní „kulaci“ byli v očích veřejnosti patřičně očerněni. A když se antikapitalistům na této frontě zadaří, tak se samozřejmě nezastaví a na svém pochodu k socialismu příště zničí možná právě vaši provozovnu, vaše pracovní místo, váš majetek a vaši svobodu.

Murray N. Rothbard: „Neexistuje mnoho zákonů, které by byly tak absurdní a nespravedlivé jako zákony proti hazardu.. ..Jestliže musíme zakázat hazard, protože by v něm mohly davy lidí utopit velkou část svého živobytí, tak proč bychom neměli zakázat mnoho dalších položek masové spotřeby? Koneckonců, jestliže je dělník odhodlán prohýřit svou výplatu, má k tomu mnoho příležitostí: může nerozvážně utratit příliš mnoho za televizi, hi-fi věž, alkohol, baseballovou výbavu a nespočet dalších věcí. Logika bránit člověku v hazardu pro jeho dobro nebo dobro jeho rodiny vede přímo k oné totalitní kleci. Kleci, ve které Tatíček Vláda říká člověku, co přesně má dělat, jak utratit své peníze, kolik vitamínů musí přijmout a nutí ho řídit se podle diktátu Státu.“

Různí socialisté jsou mistři v mlžení a překrucování pojmů. V mnoha oblastech, v mnoha společenských problémech socialisté připnutím falešné a zavádějící nálepky prakticky znemožňují věcnou diskusi o podstatě věcí. Říkají si „bojovníci proti hazardu“. V tomto kontextu je pojem „hazard“ naprosto falešný. Provozovatelem hazardu totiž není majitel herny nebo hracího automatu, proti kterým bojují. Provozovatelem hazardu je hazardní hráč. Hazard je způsob hraní nebo způsob jakékoli činnosti. Hazard znamená přijímání příliš vysokého rizika. Ne každý hráč je hazardní hráč. Podobně jako ne každý konzument alkoholu je alkoholik.