Mikuláš Ferjenčík, který se problematice sledování osob na komunikačních sítích dlouhodobě věnuje, sháněl podporu pro návrh mezi všemi sněmovními kluby: „Potěšila mě široká podpora našemu návrhu. Kromě celého klubu Pirátů jsou v petici podpisy poslanců z dalších pěti poslaneckých klubů. Celkem je to 58 poslanců. Věřím, že Ústavní soud ČR vyřeší existující rozpor mezi rozhodnutím Soudního dvora EU a legislativou České republiky, a že plošné šmírování skončí“.
Autor návrhu Jan Vobořil z IuRe podotýká, že plošné sledování nevedlo k zefektivnění práce policie a je zjevné, že trestné činy lze vyšetřovat i bez těchto dat: „Za loňský rok přitom žádaly oprávněné orgány údaje jen o mobilních telefonech v téměř půl milionech případů, což je víc než dvojnásobek oproti roku 2015. Přitom není žádný posun v objasněnosti případů ani v míře kriminality. Navíc náklady na šmírování představují pro stát výdaje v řádech několika stovek milionů ročně. Občané si ve výsledku daněmi připláceli za to, že je stát měl za sprosté podezřelé“.
Předkladatelé návrhu se opírají o dvě rozhodnutí Soudního dvoru EU, který naposledy v prosinci 2016 rozhodl, že státy nemají právo plošně uchovávat data o uživatelích komunikačních sítí. Porušují tím právo na ochranu soukromí a svou legislativu by měly náležitě upravit. Vláda České republiky však v této věci dosud neudělala nic.
Piráti na plošné sledování lidí a současnou legislativu již několikrát upozorňovali, a to dlouho před volební kampaní. Piráti jsou příznivci moderních technologií a digitalizace státu, avšak tyto prostředky musí lidem sloužit a pomáhat: „Moderní technologie nevnímáme jako bič na lidi. Stát nemůže svévolně zneužívat své prostředky k tomu, aby šmíroval občany,“ uzavírá Ferjenčík.
Mikuláš Ferjenčík
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
