Větší či menší odborníci každý den v médiích komentují, zda-li je vhodné řešit azylová řízení na evropském stupni, jak reformovat evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, a v jak velké míře naši kulturu, kulturu jednotnou ve své rozmanitosti, ovlivní ta „jiná“.

Žádnou z otázek zaměřujících se na řešení krize z dlouhodobého hlediska nelze bagatelizovat. Je nicméně dobré se také zabývat způsobem financování tak nákladného břemena, kterým migrační krize nepochybně je. Jinými slovy, kdo to všechno zaplatí.

Evropská komise už při představení původního návrhu rozpočtu pro rok 2016 dala najevo, že chystá kroky, které by členským státům na poli migrace měly alespoň částečně finančně ulevit. Již v původním návrhu rozpočtu na příští rok počítala s 833 miliony eur pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost, které jsou v této oblasti hlavními finančními nástroji. Stejně tak i v tomto roce došlo k podání rozpočtových pozměňovacích návrhů, jejichž účelem je lépe zvládnout řízení migračních toků. Plenární shromáždění Evropského parlamentu tak kupříkladu včera zrychleně schválilo posílení dvou výše zmíněných fondů až o 100 milionů eur, potřebné navýšení personálu agentur a prostředků pro humanitární pomoc a Evropský nástroj sousedství.