Maroš Šefčovič minulý týden představil v Bruselu ambiciózní strategii k vytvoření evropské energetické unie. Jejím cílem je propojit energetické systémy evropské osmadvacítky a dosáhnout tak zvýšení efektivity, snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí, a zároveň snížit emise i ceny energií. S jakou bilancí vstupuje na startovní čáru k páté svobodě EU - volnému toku energie – Česká republika? A jsou země, u kterých by se mohla inspirovat?  

Europoslanec Pavel Poc, místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, na otázku odpovídá: “U nás doma si stále vedeme tu samou písničku o ekonomice založené na uhlí a jádru, připravujeme obrovské investice do nových jaderných bloků. Přitom stejného výsledku se dá dosáhnout bez utrácení stovek miliard pomocí zvyšování energetické účinnosti. Dánsku se to zjevně daří."

Dánům se podařil husarský kousek v podobě oddělení závislosti hospodářského růstu na spotřebě energie. Sečteno a podtrženo, celé 20. století tvořil ekonomický růst s poptávkou po energii jeden celek. Čím víc fosliního paliva jsme spálili, tím víc výrobků jsme vyrobili. Jenže tato představe je dnes již také ekonomickou fosílií.Zvrat přinesla ropná krize, kdy se úspora energie stala strategickou nutností. Aby ze svých aut a spotřebičů doslova vymáčkli maximum, začaly západní ekonomiky jako Spojené státy zavádět standardy účinnosti. A fungovalo to: americká ekonomika od roku 1973 rostla o 287 procent, zatímco spotřeba energie vzrostla méně než o 50 procent.

Dnes vládne statistikám s celosvětovým uznáním Dánsko, které je o krok dál. Podle Dánské energetické agentury vzrostlo tamní HDP mezi lety 1990 a 2012 o 38,3 procenta. Ve stejném období však spotřeba energie klesla, a to o celých 4,1 procenta. Dánsko vděčí za svůj úspěch z části legislativě, která vyžaduje nástroje k omezení energetické poptávky o 2 procenta na 3 % ročně. Podobný klíč nyní volí i další země v Evropské unii, které začaly přijímat své vlastní regulace.
Na základě těchto faktů Pavel Poc glosuje: „Je nad slunce jasné, že energetická efektivita a úspory nejsou v rozporu s ekonomickým růstem. Dánové to dokázali. Proč ne my, v čem je zakopaný pes?”Česká ekonomika bohužel na fosilních palivech doslova visí. Připadají na ně tři čtvrtiny veškeré spotřeby energie. Každý den naše ekonomika pohltí asi 19 tisíc tun ropy, přes 160 tisíc tun uhlí a zhruba 28 milionů kubíků zemního plynu. K dovršení čísel lze přidat, že na vyrobení jedné koruny HDP spotřebujeme páté největší množství energie ze všech států EU.

Právě nově na stůl položený plán v podobě Energetické unie mimo jiné bazíruje na prioritním postavení energetické účinnosti a přechodu k trvale nízkouhlíkové společnosti. Cílem je zajistit, aby lokálně vyrobená energie – i ta z obnovitelných zdrojů – mohla snadno a účinně proudit do elektrické rozvodné sítě. Poc dodává: „V centru všeho musí stát spotřebitel, jeho možnost volby a přijatelná cena energie. Cestou ke zvyšování energetické účinnosti by se tak bez otálení, obstrukcí a především ve vlastním zájmu, měla vydat i Česká republika.“