"Ničeho příliš" - staré řecké sousloví vystihuje problém extrémních majetkových nerovností. Podle čerstvé zprávy o globální (ne)rovnosti dnes pouhých 56 000 extrémně bohatých, tedy 0,001 % světové populace, disponuje trojnásobkem celkového majetku čtyř miliard příslušníků chudší poloviny lidstva.

Co to je za lidi? Látají soukromými tryskáči? Vešli by se do plovoucí megajachty? Nebo do pohádkově bohatého města? Zkusme si to představit: 56 000 lidí je kapacita k sezení na velkém sportovním stadionu, třeba toho, který stojí v londýnském Arsenalu. Nebo na pražském Strahově.

Pokud by superbohatí shromažďovači majetku naplnili Strahov, každý z nich by "seděl" na pytli s penězi o průměrné hodnotě jedné miliardy eur. To je pořádně velký pytel... při naplnění 500eurovými bankovkami by vážil asi 2,2 tuny, což by ten stadion asi dost těžko vydržel.

Chudší polovina světové populace by ke svému usazení potřebovala asi 50 000 takových stadionů. Už ten extrém nerovnosti cítíte? A vnímáte, že se při tomhle extrémním zatížení může naše demokracie a civilizace zhroutit, podobně jako ten přetížený stadion?

Mrkněte na můj článek pro Deník referendum (ZDE), který odhaluje nejen příčiny extrémních nerovností, ale hlavně cesty z nich. Zdanění extrémního bohatství a férovější daňový systém přinesou prostředky na lepší vzdělávání, veřejné zdraví, ochranu životního prostředí a modernizaci našich ekonomik.

Nejde o žádnou revoluci, ale o návrat k sociálně-tržní ekonomice, kterou si přeje drtivá většina lidí, a jak ukázala výzva adresovaná Davoskému ekonomickému fóru, i mnozí zodpovědní bohatí (více ZDE).

Psali jsme:

Zelení: Místo zdravých lesů levné plantáže?

Svárovská (Zelení): Vláda nás žene zpět do divokých devadesátek

Zelení: Má Evropa zůstat digitální kolonií?

Zelení: Svátky nepatří na skládky