Program tohoto jednání se týkal převážně problematiky podpory elektromobility a plánu na snižování obsahu CO2 v ovzduší v legislativním plánování Eropské komise, tedy ambiciózních a velmi škodlivých a rizikových záměrům, které ve svých důsledcích nevratně poškodí evropský průmysl (hlavně ten automobilový), energetiku, dopravu a životní úroveň občanů. Ve všech případech jde o aplikaci zelené ideologie, promítnuté do projektu „Green Deal“ do praxe.
Rizika elektromobility
V souvislosti s arbitrární unijní podporou elektromobility zmiňovala většina řečníků konference jako hlavní problém především nedostatečnou, či spíše neexistující, a v dostatečné míře i nerealizovatelnou infrastrukturu. Tedy chybějící dobíjecí stanice pro elektromobily. A já dodávám, že kdyby jen například čtvrtina domácností nyní přešla ze standardního automobilu na elektromobil a měli bychom pro ně dostatek nabíječek, do pár minut budeme vědět, co je to black-out, nejen z literatury typu science fiction…
Jakožto zástupkyně a zákonodárkyně České republiky jsem na akci zmínila mimo jiné i následující:
Chybí nám reálné propočty dopadů zavádění elektromobility, elektromobilita bez dostatečných zdrojů není možná a energie musí být hlavně, i v budoucnu, cenově dostupná! Dobíjení elektroaut je nyní dokonce dražší než tankování pohonných hmot, což také nyní není zrovna nic laciného.
Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?Anketa
Rizika energetická a Temelín u Mnichova
Česká republika bude kvůli spekulativnímu a drahému eurounijnímu systému emisních povolenek na výrobu elektrické energie z uhlí během pár let nesoběstačná v produkci elektřiny, nerentabilní a hrozí, že bude někdy kolem roku 2030 dovozcem (drahé) elektřiny, a to hlavně ze sousedního Německa, nikoli jejím vývozcem jako doposud. Se všemi negativními ekonomickými dopady této změny.
Pokud mohu mluvit za hnutí SPD, tak by nebylo strategicky od věci prozkoumat možnost, o které hovoří i někteří energetičtí experti, že by Česká republika odkoupila jaderné elektrárny, které si Německo nyní samo z vlastního rozhodnutí uzavřelo. Mám na mysli konkrétně jaderné elektrárny v oblasti Bavorska, náklady na jejichž odstavení mohou být stejné či vyšší než výstavba nového jaderného bloku.
Ničivé obnovitelné zdroje
Eurounijní energetická mantra, tedy hromadný a rychlý přechod na tzv. obnovitelné zdroje na výrobu energie (slunce, vítr, voda), má rovněž, podobně jako elektromobilita, obrovské negativní externality, jakými je, možná trochu paradoxně, poškozování životního prostředí kvůli nutným záborům obrovských ploch půdy včetně té orné, anebo vzhledem k likvidaci některých živočišných druhů. Tento trend by přinesl i enormně negativní dopady na zemědělství. Nehledě na to, že obnovitelné zdroje energií jsou nespolehlivé a nepředvídatelné.
A propos, jak široce známá je informace, že oxid uhličitý tvoří pouhá 0,04 procenta z celkového obsahu ovzduší? A že za posledních padesát let se jeho koncentrace v ovzduší zvýšila o 0,01 procenta? Nebo že pro růst stromů, rostlin a dalších plodin je potřeba mít v ovzduší oxid uhličitý v minimální koncentraci 0,02 procenta?
Takže jsme naprosto v normě a klimatický alarmismus je jen škodlivou, nevědeckou a bláznivou ideologií bez reálného podkladu.
Dopravní paradoxy
A co se týče dopravy, namísto propagace elektromobility a miliardových investic do ní, které jsou jen vyhozenými penězi evropských daňových poplatníků, raději vhodnými nástroji měňme podobu a intenzitu komerční nákladní dopravy, jestliže chceme opravdu pomoci životnímu prostředí. Pokud chceme snížit počet kamionů na silnicích, posilme kapacity železniční dopravy, a především redukujme veškeré nadbytečné přepravy, vyplývající mj. z nesmyslného nastavení společné zemědělské politiky Evropské unie.
Dnešní praxe je taková, že zvíře se narodí v jednom státě, v druhém se vykrmí, v třetím státě se zabije, ve čtvrtém zpracuje, v pátém zabalí, a až pak se distribuuje do dalších států. Jen kvůli byznysu a rozdílné výši zemědělských dotací v jednotlivých státech! Řešení zde je - posílit domácí potravinou soběstačnost a produkovat potraviny co nejblíže jejich konečným spotřebitelům. Bez nesmyslných přeprav mezi jednotlivými státy.
Co si můžeme vyprodukovat sami, nedovážejme…
To ale předpokládá z gruntu „překopat“ právě onen bizarní systém unijních zemědělských dotací. Žába na prameni je zde identická s žábou v oblasti energetiky…
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Ing. Marie Pošarová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
