Shodou okolností na minulých interpelacích, které jsem tady měl v Poslanecké sněmovně minulý týden, tak tady byla interpelována otázka jiných bytů v jiné společnosti, která je v zásadě dneska aktuální, protože je to otázka prodeje bytů v Praze, které realizuje společnost ČEZ, kterou stát vlastní ze 70 %, a po pravdě řečeno i toto je věc, která je velmi složitá zejména v situaci, kdy společnost a její management, orgány společnosti, byť je ze 70 % vlastněna státem, tak přirozeně musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Ale ukazuje se, že ty byty nebyly vloženy jenom do OKD v době, kdy se dělala privatizace OKD, ale ty byty byly bohužel vloženy i do jiných společností před tím než tyto společnosti byly privatizovány, a pak samozřejmě je velmi složité, jakým způsobem s těmi byty následně bylo naloženo.

Já pokládám za největší problém fakt, že v době, kdy se zřizovala akciová společnost OKD, což bylo skutečně před 25 lety, jak říkala paní poslankyně, tak do OKD byly vloženy nejenom výrobní části podniku, ale byly tam vloženy také nevýrobní části podniku. Včetně velké části bytového fondu. Když jsem zjišťoval a samozřejmě jsem procházel i ty věci historicky, tak jsem se snažil zjistit, proč vlastně celý bytový fond OKD, který je velký, nebyl třeba převeden na města a obce a zůstal součástí podniku. Tehdy údajně sami zaměstnanci OKD, zástupci odborů vnímali jako větší jistotu, že byty budou součástí OKD. Měli pocit, že budou mít větší vliv na to, jak bude třeba v bytech stanovováno nájemné nebo jakým způsobem s těmi byty bude nakládáno. Čili tehdy vlastně v roce 1990 tehdejší vláda vložila byty do OKD a tím se podle mého názoru vytvořil velký problém.