Milí spoluobčané,

už delší dobu si kladu tuto základní otázku: proč v době, kdy nás neohrožuje, ani do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme – jako stát i jako občané – svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti.“

Tato slova zazněla přesně před osmadvaceti lety, v roce 1992 v novoročním projevu tehdejšího prezidenta Václava Havla.

A já si někdy i teď, o tolik let později, pokládám podobnou otázku. A vlastně trochu jednodušší.

Dokážeme se radovat z toho, že se nám tak daří?