Tak já jsem rád, že prostřednictvím vás se ptá občan, zaměstnanec Finanční správy. To je zajímavé. A mluví o krizi. Já nevím, proč se stále strašíme krizí. My samozřejmě jsme chodili do těch regionů proto, abychom poprvé v historii této země udělali investiční plán, to nikdo neudělal. Ani tu vizi. A ta naše krize, ten Lehman Brothers ona proběhla vlastně po té české cestě. To byly vlastně všechny komerční banky, státní internet a bankrot a skončily v české konferenční agentuře. Takže ano, my máme velkou závislost, při exportu a dovozu do EU. Ale na druhé straně ten růst, který je dán spotřebou a exportem může být vlastně nahrazen i investicemi.
Takže my musíme samozřejmě s tím počítat. To znamená, že děláme nějakou exportní politiku. A my máme krizi v tom, že u nás vlastně nejsou lidi na práci. Máme nejnižší nezaměstnanost - 30 tis. volných pracovních míst a začíná to být skutečně velký problém. Co se týká dotací. No, tak samozřejmě to je problém jednotlivých ministerstev. To znamená, že u Ministerstva průmyslu a obchodu, které si je vědomo zmíněné problematiky ve výzvách operačního programu podniku a inovace pro konkurenceschopnost je zakotveno pravidlo, že subjekt, u něž bylo rozhodnuto o jeho úplatku nemůže být žadatelem či příjemcem dotace. Dle rozhodnutí o poskytnutí dotace je pak poskytovatel dotace oprávněn pozastavit platby, proplácení dotace, pokud u příjemce dotace bylo zahájeno insolvenční řízení. Zároveň platí, že v období pět let po ukončení projektu nesmí být rozhodnuto o prohlášení konkurzu na majetek příjemce dotace a příjemce dotace nesmí vstoupit do likvidace.
Pokud uvedené není dodrženo, jedná se ze strany poskytovatele dotace o podezření na porušení rozpočtové kázně a zároveň je projekt v takovém případě poskytovatele dotace šetřen jako nesrovnalost, a to v souladu se stanovenými postupy dle dotčených právních předpisů a metody. Poskytovatel dotace takové případy neodkladně v souladu s těmito předpisy hlásí příslušným orgánům Finanční správy, které jsou příslušné k dalšímu řízení dle daňového řádu. Poskytovatel dotace tak postupuje v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatel dotace nemá zákonný nástroj na vymáhání prostředků dotčených porušením rozpočtové kázně. K vymáhání takových prostředků je příslušný orgán Finanční správy.
Poskytovatelé dotace samozřejmě jsou pracovníci, kteří se specializují na tyto případy, nesrovnalosti a jejich průběh sledují. Je samozřejmě zároveň snahou poskytovatele dotace, aby rizikovým subjektům dotace nebyly přiznávány. K tomuto slouží mimo jiné i ekonomické hodnocení každého jednotlivého projektu žadatele. Je posuzováno, zda žadatel je schopen projekt předloženého rozsahu realizovat. Institutu odnětí dotace uvádíme, že se jedná o prostředek, kterým lze odejmout příjemci dotace již poskytnutou dotaci. Dotaz zřejmě směřuje k využití tohoto institutu, zejména dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. d rozpočtových pravidel. V této souvislosti je nutné poukázat na skutečnost, že poskytovatel dotace může dle tohoto ustanovení využít svého práva odejmout dotaci, pokud zjistí, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, ovšem jen a pouze za podmínky, že zároveň nedošlo k porušení rozpočtové kázně.
Ke konstatování, zda k tomuto porušení došlo, je příslušný výhradně orgán Finanční správy. Poskytovatel dotace tedy nemůže toto řízení dle tohoto písmena ani zahájit, dokud k porušení rozpočtové kázně došlo. Obecně konstatujeme, že institut odnětí dotace je poskytovatelem dotace využíván, a to v souladu se zákonem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
