Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,

lituji, že se již sedmého ročníku konference „Naše bezpečnost není samozřejmost" nemohu zúčastnit osobně. Za ty roky se spojení „bezpečnost - Jagello 2000 - Pražský hrad" stalo vlastně tradičním a jaksi samozřejmým, což mne upřímně těší. Dovoluji si Vás všechny alespoň takto na dálku přivítat v Míčovně Pražského hradu - krásné renesanční budově, která v historii sloužila nejen pro míčové hry, ale také jako jízdárna a konírna a dokonce i jako vojenské skladiště.

Pro dnešek se však stala centrem bezpečnostní debaty v Česku. Organizátoři akce - Jagello 2000 a jejich předseda Zbyněk Pavlačík -, jimž tímto děkuji za jejich neutuchající píli, tvrdí, že „jedním z cílů akce je podpořit debatu mezi nejvyššími politickými představiteli, odborníky a příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů o bezpečnostní situaci." Proto si i já dovolím přispět do diskuse. Bude to jen stručně a heslovitě, protože není nic horšího než rozvláčný úvodní projev.

Zaprvé, název konference velmi správně poukazuje na to, že naše bezpečnost není samozřejmost. To musíme nejen opakovat, ale hlavně si to musíme uvědomovat. O bezpečnostních tématech se musí mluvit nejen v uzavřených kabinetech, ale také veřejně. Proto jste dnes tady.

Zadruhé, současná situace s pandemií koronaviru nemůže a nemá být důvodem, abychom se tématům obrany a bezpečnosti nevěnovali, ba naopak. Dokonce nám ukazuje, jak a kde bychom mohli být zranitelní.