Vážený pane prezidente Klausi, milí přátelé,

jsem tady po patnácté. Nedávno jsem to počítal, takže Václava Klause hned tak nemohu dostihnout. Ale i těch patnáct návštěv je krásných, protože přinášelo krásné zážitky. A já bych za všechny tyto zážitky chtěl poděkovat.

Nechci opakovat to, co už tady jednou bylo řečeno. Pokud jde o sucho, chtěl bych jenom připomenout, že jsou kroky malé a kroky velké. Takovým maličkým krokem, který byl v mé kompetenci, bylo, že jsme v lánském parku obnovili zanedbaný rybník, který měl propustné dno. Ať to udělají všichni, kteří mají podobnou možnost také.