Letí to. Už jsou to 3 roky, co jsem se stal primátorem Prahy.

Od samého začátku jsem věděl, že to bude obrovská výzva a pořád proto platí, co jsem říkal v ten den: Že k této funkci přistupuji s pokorou.

Přebírali jsme správu Prahy v době, kdy tady byla spadlá Trojská lávka, mosty byly v katastrofálním technickém stavu, na opravách silnic byl dluh neuvěřitelných 30 miliard Kč, vedení města si podpíralo židle prostřednictvím trafik, zakázky se rozdělovaly netransparentně a Mariánskému náměstí, kde sídlí magistrát, se nadále přezdívalo "Mafiánské". Zároveň se vše šilo horkou jehlou a městu chyběla jakákoliv větší vize do budoucna.

Jako tátovi tří dětí mi ale záleželo na tom, aby mé děti mohly jednou žít v úplně jiné Praze. V chytrém městě, které bude sloužit svým občanům a ne kmotrům. Proto jsem do toho šel.