Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážená veřejnosti.

Já zcela souhlasím se svými předřečníky. Ta struktura státního závěrečného účtu je taková byrokratická a nic neříkající. My třeba na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj máme kapitolu Ministerstva financí a my jí máme z důvodu veřejné správy, nikoliv z důvodu bezpečnosti.

A v té kapitole se dočtu opravdu hodně věcí o policistech, hasičích. Je to drtivá většina výdajů. Ale o té veřejné správě už jenom velmi málo. A to je velmi neflexibilní a vede to přesně k tomu, že nemáme měřitelné cíle, neřešíme reálné problémy. A kromě těch úplně největších čísel nejsme schopni nic řešit. Já bych se rád věnoval digitalizaci státní správy, kde ta situace je poměrně tristní. A také jsem si vzal případy, které vypíchl Nejvyšší kontrolní úřad.

Takže za prvé. Pokračuje nárůst výdajů v oblasti informační a komunikační technologií. Vloni to bylo 14 mld., což je růst o 11 %, oproti roku 2018. Ale na kvalitě služeb státu to prostě není znát. Ano. Je velmi málo služeb, které se povedly. Tento rok to spíše byly služby, které dělali dobrovolníci, než stát. Ale opravdu na běžných službách jako je daňové přiznání, jako jsou důchodové systémy a podobně, je ten rozdíl kvality nepatrný, popř. pouze ty systémy dále zastarávají a ony už často byly zastaralé v momentě spuštění.

Za druhé nám roste i počet informačních systémů státní správy. Těch prosím máme přes 8 tisíc. Zde je asi jasné, že bychom se měli soustředit na jejich použitelnost, propojenost, logičnost. A že pokud jich máme 8 tisíc, tak tam musí docházet k neuvěřitelných duplicitám. To jsou věci, které se musí odstraňovat.